Nevím jak u vás, ale u nás je léto ve znamení anarchie. Děti na sobě neměly oblečení i několik dní v kuse, chodily spát pomalu pozdějc než my, na zahradě byly ještě před snídaní a dlouho po večeři. K obědu byl chleba nebo nanuk, večeřeli jsme často venku u ohně, cestovali jsme, spali často v autě někde v okolí a koupali se v Jizeře místo vany. Zakončili jsme to dvěma týdny u moře. Vykoupali jsme se, sedli do auta a když jsme v pět ráno vystoupili na D1, málem nám umrzly zadky. :D
Podzim teda u nás nastal ze dne na den. Týden jsme nevystrčili nosy z bytu, protože tam byla děsná kosa a my byli zhýčkaní teplíčkem. Taky celou tu dobu pršelo. Tak jsme si ten přechod trošku zpomalili a začali si zvykat na nové období. :)
Pokud se chystáme na výlet tak většinou hned ráno, mám z toho tak nějak lepší pocit, že je na všechno víc času a asi je to spíš nějakej zvyk. Ale v knížce Ester Bezděk Rituály šťastné rodiny jsem si přečetla, že chodí s dětma ven vždycky odpoledne po odpočívání a pak si doma dají horké kakao a nějak to zarezonovalo, pač když už ty moje děti usnou, tak vlastně potřebujou vyřádit hlavně odpoledne, večer líp usnou. Tak asi se to může zdát jako banální kravina, ale docela nám to pomáhá nastolit před spaním mír.. :)
Podzim je v naší domácnosti ve znamení sklízení úrody, chození do lesa, Mikyho narozenin, zpomalení a pak je tu příprava na advent a tatínkovy narozeniny.
Úroda
 |
| češeme jablka |
 |
| švestky |
 |
| vařím zelňačku |
Jakmile zežloutne první list, mám nucení být každý pěkný někdy i nepěkný den v lese. :) Dáváme si randíčka s dalšíma rodinkama v lese, chodíme s babičkou na houby, nebo jen tak brouzdat. Fotím tam, čistím si tam oči i plíce, psi jsou jako v ráji, děti jsou tak trošku na treku (pro ty mrňavý nožičky jsou popadané větve a všudypřítomné ostružiny fakt náročné překážky). Nosíme si domů poklady (houby předáme babičkám, my si necháváme šípky, klacky, kaštany, žaludy...) Mám dycky představu, jak z toho vyrobíme panáčky a další dekorace, ale většinou to jenom donesem, někdy vystavíme, někdy necháme v košíčku... :) Nemrskám se za nečinnost, nenutím děti tvořit projekty hodné pinterestu, i když by se mi to líbilo. Když na mě přijde tvořivá chvíle, tak si tvořím sama a když se přidají, jsem ráda, když ne, aspoň se můžu líp soustředit. :)
Narozeniny
Já si vážně někdy přijdu jako blázen, když zvu lidi na oslavu narozenin, ale dělám to. Každý rok pozvu babičky, dědečky, strejdy, tety a kamarády dle Mikyho výběru (to je letos novinka) na dort. A ještě to dělím na dvě oslavy - jednak, aby toho o narozeninách nebylo moc a druhak - jedna babička s jedním dědou se tak úplně nemusej.. ehm.. Takže přijdou v jiné dny... :) Co všechno děláme o narozeninách si můžete přečíst tady. Nicméně připravujeme to celý měsíc. :) Snažím se vyrobit nějakou výzdobu, vždycky peču dort, pak je tu nová dřevěná figurka do slavnostního kruhu, no.. je toho dost. :)
Zpomalení
Co vám budu povídat. Prostě vytáhneme obrazovky, knížky, sem tam nějakou tu hru. Mína se často budí se slovy:"Pusť mi ekošiš." Což je výukový program angličtiny na tabletu Lingokids. :D Jsou dny, kdy si na to nevzpomenou, jsou dny, kdy nechtějí dělat nic jiného. U obou jsme s obrazovkami počkali do 2 let, kdysi jsem někde četla, že je to fakt důležitý :D Nicméně Mína od druhých narozenin fakt propadla hrám na tabletu, pohádky ji totálně nezajímají. Miky začal pohádkami, ke hrám se propracoval až postupně. Tak třeba se Mína časem propracuje k pohádkám.
Obrazovky jsou takovej velikej bubák, bojíme se, že děti nebudou schopný hrát si venku nebo mezi sebou. Já je beru jako prostředek k dalším věcem. Momentálně se obě moje děti pomocí stupidně vypadajících hříček učí angličtinu. Jak Miky (5) tak Mína (2) občas prohazují anglické fráze, zpívají anglické písničky. Miky se dvakrát někdy i víckrát denně ptá, co znamená která fráze, kterou (ne nutně ten den) zachytil ve hře, písničce nebo v pohádce, které si taky pouštíme anglicky, pokud je máme. Někdy si rádi pouští písničky, někdy se Miky "jen" koukne na pohádku. Věřím, že i z pohádky se učí, že i písničky jim něco dají. Učí se každou vteřinu bdělého života. Mají moji důvěru. Jen jsem zajistila, aby se nedostaly na internet bez dohledu, aby se nedostaly na youtube a podobné brány do světa neřestí :D
Advent
Jak se přehoupneme přes Mikyho narozeniny (konec října), tak začnu intenzivně chystat adventní kalendář, vymýšlet dárky, které mi ještě chybí a vlastně i výzdoba a naše vyrábění už se víc podobá zimě než podzimu. Letos mám chuť udělat nový kalendář, tak uvidíme, jak se mi to povede. :) Tady se na něj můžete podívat u mě na pinterestu.
Mužovy narozeniny
Má je tak nějak na přelomu listpadu a adventu, tak někdy vyjdou ještě do "podzimu" jindy už do "adventu". Ještě jsem nepřišla na vzorec oslav dospělých. Vždycky upečeme dort, vyrobíme nebo koupíme dárek, společně popřejeme. Tím to zatím hasne. Třeba časem vymyslí něco děti. :) Co já budu furt všechno dělat sama, že jo. :)
Tak to je tak nějak v kostce náš podzim. Máme tenhle čas rádi, člověk tak nějak oceňuje, že mu neni furt vedro, že se rád zachumlá pod deku, vůni skořice a badyánu, dlouhé večery a děti, které chodí v osm spát (když to jde dobře :D). Muž dnes jede za kulturou do Práglu, děti po obědě nespí, tak to vypadá na osamocený večer u filmu pro dospělé a louskání oříšků. Držte mi palce, ať mi to vyjde.
Uuuuf.. kam jsem se to dostala, že mi tohle přijde jako odměna? :D Před deseti lety bych byla naprdnutá, že u toho filmu musim louskat.. :D No nic.. O štěstí zase jindy. :)
Přeju Vám krásný podzim, mějte se hezky.
Vaše Wopice
Ps: Nevíte, proč se ten článek zobrazuje jenom v týhle úzký nudli?
