Pár měsíců přemýšlím o tom, proč, když jdu do obchodu, mám problém najít výrobek nevyrobený v Číně nebo P.R.C. (Čínská lidová republika - díky Martine :o)). V tuto chvíli neexistuje příliš firem, které nevyrábí v Číně. Začala jsem se bát toho, že jednou se bez Číny neobléknu, nenajím ani nepobavím. Proto jsem se rozhodla, že v příštích měsících udělám vše proto, abych dokázala, že to jde a zjistila, zda je to tak náročné, jak se zdá.
Jsem rozhodnuta nekupovat nic, co bylo vyrobeno v Číně, ať už je na obalu napsáno made in China nebo made in P.R.C. nebo tam pro jistotu není napsané nic. Uvidíme, zda neumřu hlady, vzhledem k tomu, že plastové obaly se sem vozí jako polotovary z Číny. :o)
Nevím dopředu, jak daleko zajdu, co všechno chci zjistit a zjistím, ani zda nebudu pít ani čínský čaj a jíst v čínské restauraci. To teprvá uvidíme.
No a s jedním aspektem už jsem začala. Nějakou dobu si nekupuji nové oblečení vyrobené v Číně a Tchaj wanu. Vede to k tomu, že zjišťuji, že valná většina módních značek šije právě v Číně. Mám opravdu ráda styl, který reprezentuje značka Lindex, pár kousků svého zboží šijí i jinde po světě, jako třeba v Indii nebo Bangladéši, valnou většinu ale vyrábí v Číně. Škoda.
Umřu hlady? Budu chodit v pytlovině? Když je polovina součástek z Číny, je výrobek z Číny nebo není? Když je jídlo v plastovém obalu z Číny, podpořím tak systém, proti kterému chci bojovat, když si tohle jídlo koupím?
