Zobrazují se příspěvky se štítkemadvent. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemadvent. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 14. října 2022

Podzimní dny



Nevím jak u vás, ale u nás je léto ve znamení anarchie. Děti na sobě neměly oblečení i několik dní v kuse, chodily spát pomalu pozdějc než my, na zahradě byly ještě před snídaní a dlouho po večeři. K obědu byl chleba nebo nanuk, večeřeli jsme často venku u ohně, cestovali jsme, spali často v autě někde v okolí a koupali se v Jizeře místo vany. Zakončili jsme to dvěma týdny u moře. Vykoupali jsme se, sedli do auta a když jsme v pět ráno vystoupili na D1, málem nám umrzly zadky. :D 


                       


Podzim teda u nás nastal ze dne na den. Týden jsme nevystrčili nosy z bytu, protože tam byla děsná kosa a my byli zhýčkaní teplíčkem. Taky celou tu dobu pršelo. Tak jsme si ten přechod trošku zpomalili a začali si zvykat na nové období. :) 

Pokud se chystáme na výlet tak většinou hned ráno, mám z toho tak nějak lepší pocit, že je na všechno víc času a asi je to spíš nějakej zvyk. Ale v knížce Ester Bezděk Rituály šťastné rodiny jsem si přečetla, že chodí s dětma ven vždycky odpoledne po odpočívání a pak si doma dají horké kakao a nějak to zarezonovalo, pač když už ty moje děti usnou, tak vlastně potřebujou vyřádit hlavně odpoledne, večer líp usnou. Tak asi se to může zdát jako banální kravina, ale docela nám to pomáhá nastolit před spaním mír.. :) 

Podzim je v naší domácnosti ve znamení sklízení úrody, chození do lesa, Mikyho narozenin, zpomalení a pak je tu příprava na advent a tatínkovy narozeniny.

Úroda

češeme jablka
švestky
Máme celkem dost jabloní, hrušní a slivoní, takže koncem září a začátkem října máme vždycky o zábavu postaráno. Každou volnou chvíli sbíráme, čistíme, sušíme, zavařujeme a jinak zpracováváme ovoce. Každý rok na jeden víkend přijede mužova ségra s rodinou (já jim řikám kobylky, protože kluci už jsou velký, dlouhý jako tejden a jejich styl práce je: Hrr na to, všude je jich plno, mají to všechno rychle hotové  a nakonec po nich není ani stopa :D ) nám pomoct se sklizní jablek. Vytáhneme potřeby na moštování, česáčky, štafle, košíky a celý víkend strávíme na zahradě. Letos jsem k tomu vařila na kotlíku zelňačku. Já mám styl práce dost jinej, takže je pro mě tenhle víkend dycky fuška, ale mám to ráda. Jak jsme všichni venku, děláme spolu, pijeme čerstvý mošt, pak spěcháme na volný záchod a doufáme, že nějaký najdem.. :D Cpeme se jablkama, hruškama, švestkama a oříškama a pracujeme na jednom cíli - dostat to ze zahrady do sklepa a do mrazáku a mezi kamarády. :) 

vařím zelňačku
Co se nestihne během toho víkendu, zbude na mně s dětma a na babičce. Letos nás přepadla rýma, tak na švestky, které zbyly, byla babička sama. Ještě tam nějaké jsou a taky oříšky, tak uděláme nějakou přesnídávku a oříšky letos zkusím vylouskat ještě mokré a dát je sušit očištěné. Holka z Moravy (Mirka, má účet na instagramu, je vtipná, chytrá a krásná :) ) povidala, že tak je to nejlepší. A pak je dát namočit, než se do nich pustíme.. Chci to zkusit. :) 



Les


Jakmile zežloutne první list, mám nucení být každý pěkný někdy i nepěkný den v lese. :) Dáváme si randíčka s dalšíma rodinkama v lese, chodíme s babičkou na houby, nebo jen tak brouzdat. Fotím tam, čistím si tam oči i plíce, psi jsou jako v ráji, děti jsou tak trošku na treku (pro ty mrňavý nožičky jsou popadané větve a všudypřítomné ostružiny fakt náročné překážky). Nosíme si domů poklady (houby předáme babičkám, my si necháváme šípky, klacky, kaštany, žaludy...) Mám dycky představu, jak z toho vyrobíme panáčky a další dekorace, ale většinou to jenom donesem, někdy vystavíme, někdy necháme v košíčku... :) Nemrskám se za nečinnost, nenutím děti tvořit projekty hodné pinterestu, i když by se mi to líbilo. Když na mě přijde tvořivá chvíle, tak si tvořím sama a když se přidají, jsem ráda, když ne, aspoň se můžu líp soustředit. :) 

Občas se taky stane, že můj muž jede do lesa s mým bráchou případně s tátou pokácet pár kůrovcových smrků. I to máme rádi, pomáháme tahat větve, koukáme jak padají stromy, sbíráme další poklady, naobědváme se s dřevorubci, to se to pak odpočívá. :) 






Narozeniny

Já si vážně někdy přijdu jako blázen, když zvu lidi na oslavu narozenin, ale dělám to. Každý rok pozvu babičky, dědečky, strejdy, tety a kamarády dle Mikyho výběru (to je letos novinka) na dort. A ještě to dělím na dvě oslavy - jednak, aby toho o narozeninách nebylo moc a druhak - jedna babička s jedním dědou se tak úplně nemusej.. ehm.. Takže přijdou v jiné dny... :) Co všechno děláme o narozeninách si můžete přečíst tady. Nicméně připravujeme to celý měsíc. :) Snažím se vyrobit nějakou výzdobu, vždycky peču dort, pak je tu nová dřevěná figurka do slavnostního kruhu, no.. je toho dost. :) 





Zpomalení 

Co vám budu povídat. Prostě vytáhneme obrazovky, knížky, sem tam nějakou tu hru. Mína se často budí se slovy:"Pusť mi ekošiš." Což je výukový program angličtiny na tabletu Lingokids. :D Jsou dny, kdy si na to nevzpomenou, jsou dny, kdy nechtějí dělat nic jiného. U obou jsme s obrazovkami počkali do 2 let, kdysi jsem někde četla, že je to fakt důležitý :D Nicméně Mína od druhých narozenin fakt propadla hrám na tabletu, pohádky ji totálně nezajímají. Miky začal pohádkami, ke hrám se propracoval až postupně. Tak třeba se Mína časem propracuje k pohádkám. 

Obrazovky jsou takovej velikej bubák, bojíme se, že děti nebudou schopný hrát si venku nebo mezi sebou. Já je beru jako prostředek k dalším věcem. Momentálně se obě moje děti pomocí stupidně vypadajících hříček učí angličtinu. Jak Miky (5) tak Mína (2) občas prohazují anglické fráze, zpívají anglické písničky. Miky se dvakrát někdy i víckrát denně ptá, co znamená která fráze, kterou (ne nutně ten den) zachytil ve hře, písničce nebo v pohádce, které si taky pouštíme anglicky, pokud je máme. Někdy si rádi pouští písničky, někdy se Miky "jen" koukne na pohádku. Věřím, že i z pohádky se učí, že i písničky jim něco dají. Učí se každou vteřinu bdělého života. Mají moji důvěru. Jen jsem zajistila, aby se nedostaly na internet bez dohledu, aby se nedostaly na youtube a podobné brány do světa neřestí :D 

Advent

Jak se přehoupneme přes Mikyho narozeniny (konec října), tak začnu intenzivně chystat adventní kalendář, vymýšlet dárky, které mi ještě chybí a vlastně i výzdoba a naše vyrábění už se víc podobá zimě než podzimu. Letos mám chuť udělat nový kalendář, tak uvidíme, jak se mi to povede. :) Tady se na něj můžete podívat u mě na pinterestu. 

Mužovy narozeniny

Má je tak nějak na přelomu listpadu a adventu, tak někdy vyjdou ještě do "podzimu" jindy už do "adventu". Ještě jsem nepřišla na vzorec oslav dospělých. Vždycky upečeme dort, vyrobíme nebo koupíme dárek, společně popřejeme. Tím to zatím hasne. Třeba časem vymyslí něco děti. :) Co já budu furt všechno dělat sama, že jo. :) 

Tak to je tak nějak v kostce náš podzim. Máme tenhle čas rádi, člověk tak nějak oceňuje, že mu neni furt vedro, že se rád zachumlá pod deku, vůni skořice a badyánu, dlouhé večery a děti, které chodí v osm spát (když to jde dobře :D). Muž dnes jede za kulturou do Práglu, děti po obědě nespí, tak to vypadá na osamocený večer u filmu pro dospělé a louskání oříšků. Držte mi palce, ať mi to vyjde. 

Uuuuf.. kam jsem se to dostala, že mi tohle přijde jako odměna? :D Před deseti lety bych byla naprdnutá, že u toho filmu musim louskat.. :D No nic.. O štěstí zase jindy. :) 

Přeju Vám krásný podzim, mějte se hezky. 

Vaše Wopice

Ps: Nevíte, proč se ten článek zobrazuje jenom v týhle úzký nudli? 


úterý 27. listopadu 2018

Co má náš roční syn v adventním kalendáři

Knižky nejsou. Kalendář je. Pověste ho vzhůru nohama. Některé věci se do něj dají dávat každý rok znova. 

Už jsem si myslela, že to snad ani nestihnu a nebudu lhát.. dvě věci jsou ještě na cestě.. :) Jsou to knížky, protože přátelé.. Kniha o Vánocích pro roční dítě... tak ta je v čechách snad jenom jedna. A je to Krtek a Vánoce.. No a co Vám budu povídat, Krtek je u nás velmi těžko trpěné zvíře (ryje totiž  tatínkovi do zahrady), takže jsem do poslední chvíle hledala něco jiného, ale nenašla jsem. Díky bohu za kamarádky... Ale o tom až později, vezměme to popořadě.. 
na obrázku je adventní kalendář vyrobený z lískových klacků, které drží pohromadě pomocí provázku. Na nich jsou navěšeny pytlíky a balíky s čísly od 1 do 24. Kalendář je také osvětlen vánočními světýlky.
Náš adventní kalendář
Jak jsem psala už minule, rozhodli jsme se vyrobit jeden z nejjednodušších. Tatínek nám pomohl a nařezal a obrousil klacky a svázal je po trampsku dohromady... :) Já je pak ozdobila skleněnými a keramickými ozdobami a přidala jsem jednoho háčkovaného andílka od babičky - přirozeně. :)


Pokud se do toho budete chtít taky pustit, mám tu pár tipů:
  • pověste to tak vysoko, aby se k tomu děti nedostaly samy. :) 
  • pokud vkládáte aktivity místo sladkostí, nechte pytlíčky otevřené, kdybyste potřebovali balit společně dárky 22. A ne až 23. Prosince, ať to můžete přehodit. :) 
  • navěšte pytlíčky od spoda dolů, pokud máte malé nenechavce.. Jakmile jednou kalendář uvidí a zjistí, že v pytlíčcích jsou zajímavosti, spodní řada bude krutě v ohrožení.. Když budete mít dole 24, bude to měsíc stresu. :) 
A co jsme teda nakonec do pytlíčků nastrkali?  Téměř v každém jsou

křížaly - jablička, švestky, meruňky.  Meruňky jsou ještě v igeliťáku, protože si myslím, že by umastily papírový pytlík. Náš maličký si sušené ovoce moc oblíbil a myslím, že bude mít radost z každodenní dávky vlastního. 


V některých jsou aktivity...  Například rozsvěcení stromečku, zdobení stromečku doma, balení dárků, pečení cukroví s babičkou nebo s tatínkem. Nejsem naivní, je mi jasné, že když syn najde v pytlíčku kartičku s nápisem, nebude z toho dvakrát odvařenej. Tak jsem je dělala větší a málo barevné a u snídaně je spolu vždycky pomalujeme. A pak sníme křížaly. :D





Potom tam máme příbor, protože nám neustále chybí vidlička. Sehnala jsem takový, jaký jsem měla já jako malá a donedávna jsem s ním jedla, protože má prostě tu správnou velikost. :) Ještě jsem tam dala pár figurek - poděděných po synovci - díky Dejve. 
Když jsem hledala, co do adventního kalendáře dát, našla jsem jako doporučení vodní hračky - s tím, že jsou víceméně malé a levné. Jo tak ne ta naše.. Ale mám z ní ohromnou radost a moc se těším, jak si s ní naše mládě bude hrát.. Pokud to dobře chápu, je to stejný princip jako ty mlejnky do písku či do bazénu, akorát se to drží rovnou v pacce. No.. uvidíme.. Dali jsme tam taky vánoční pyžamo (když to dobře půjde, uvidíte na PF :) a ponožky).



Zbývají knížky. Uf. Jak už jsem psala, jedno z mála leporel (kniha s pevnými kartonovými stránkami) s vánoční tematikou je Krtek a Vánoce.. No tak objednala jsem ji a snad do konce týdne dorazí.. Máme doma dvě knihy o Krtkovi a obě jsou dost oblíbené, tak si myslím, že i tahle synkovi udělá radost. Potom velmi předčasně ale přesto najdem v kalendáři knihu Ježíšek (David Laňka, Triton). Je pro starší děti, ale my si zatím aspoň prohlídneme obrázky. Je to v podstatě příběh o Ježíšovi, když mu bylo tak asi osm. :) Kdo nechce vidět souvislosti s bohem a biblí, vůbec si jich nemusí všimnout. Je to krásně psaná kniha, která narozdíl od jiných hezky popisuje i pocity rodičů ve výchově. A třetí kniha, kterou si letos nadělíme, se jmenuje K Ježíšku od Marie Fisherové-Kvěchové. Děkujeme za tip kamarádce Zdeňce. :) Paní Kvěchová byla ilustrátorka v době první republiky přibližně a tahle kniha je jedna z jejích nejhezčích knížek, jak jsem se dočetla. Ještě nám nedorazila, pan knihkupec volal, že už ji ale má, takže si ji co nevidět vyzvedneme. :) Měly by tam být i nějaké ty koledy ku zpěvu. :))) 
A to je, myslím, všechno. Knihy mají tu výhodu, že je po Silvestru sbalím a uklidím a vytáhnu je zase na příští rok do Adventního kalendáře.. 
Přiznám se, že mi to dalo docela zabrat a že tohle nechci absolvovat každý rok znovu, takže se za A - snažím zaznamenat si všechno, abych to příště mohla udělat podobně a za B - co půjde recyklovat, to budu recyklovat.. Například aktivity a knihy.  Tak to je ode mě k adventním kalendářům pro letošek už vážně všechno. Slibuju. 
Jukněte na můj Pinterest, je tam spousta Vánočních nápadů:
Adventní kalendáře a co do nich.
Vánoční dekorace
Nápady na dárky

Už jsem psala o Vánocích:
Proč u nás Ježíšek nenosí dárky 
Tipy na adventní kalendář 
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi
 

Přeju Vám krásný advent.
Vaše Wopice :) 




neděle 11. listopadu 2018

Proč u nás Ježišek dárky nenosí.


Pojďme to vzít od lesa... Vánoce v podobě, jak je známe dnes, už nejsou ani tak křesťanský svátek jako svátek všech obchodníků.. Nějak se stalo, že většina z nás nejdřív nakupuje dárky ve velkém, což následují nákupy ohromnýho množství jídla. Tomuhle masakru předcházely už zmíněné křesťanské Vánoce. Slavil se příchod Ježíše Krista. Svátky začínaly adventem - dobou půstu. Chystala se spousta tradičních postních jídel, oslavy ale začínaly Štědrým dnem (to se začaly zpívat koledy) a slavilo se až do Tří králů, což vlastně volně přešlo v Masopust atd. atd.. Pojďme si ještě říct, proč se Vánoce slaví takhle v období zimního slunovratu, když se Ježíš narodil jindy. Je to proto, že pohané v době zimního slunovratu měli svoje oslavy a křesťané je potřebovali přebít. Jak už to tak na světě bývá. Pohané zapalovali ohně, obětovali zvířata, pekli zvláštní druhy pečiva na ochranu před zlými duchy, římané si měnili pozice se svými otroky... Připomíná tu někomu něco něco? :) Tak jo.. to jen tak na úvod.
Asi se všichni shodnem na tom, že doba zimního slunovratu je temná a je potřeba se nějak rozveselit. Asi i proto se Vánoce dodnes těší takové oblibě, ačkoli symbolika 90% lidí uniká. My jsme od září nervózní, že se zase blíží ten hroznej čas Vánoc. Že budeme muset uklidit celej byt nebo barák, napíct to zatracený cukroví a nakoupit, zabalit a schovat všechny ty blbý dárky, který za pár dnů, když to dobře půjde týdnů, skončej někde v popelnici nebo v zapomnění. Děti odkládáme k babičkám a do dětských koutků v nákupácích, abychom tajně nakoupili, ideálně ještě schovali, co se dá. Advent pro nás znamená možná rozsvěcení Vánočního stromu na náměstí, potom blázinec, trhy, pak zase blázinec, blázinec a blázinec. Vrcholem je 23. večer, kdy se snažíme dohnat, co se dá. Často korunujeme "svátky klidu a míru" hádkou s mužem či manželkou ať už večer bez dětí nebo přímo na Štědrý den, protože do té doby nebyl čas si to vyříkat. A to všechno proto, že je to tradice a že se to tak prostě dělá...
Já si prostě nemůžu pomoct, ale mně to vadí. Celý ten princip věci mi vadí. Když se zamyslím nad základní myšlenkou, která pro mě zní nějak takhle:
Je nejtemnější doba roku, pojďme si ji společně rozsvítit a navzájem se obdarovat, abychom všichni věděli, že nás má někdo rád a že se máme na koho obrátit.
Nevím, jak vám, ale mně do toho vůbec nezapadá to běhání a shánění krámů, uklízení, pečení milionu druhů cukroví (a hlavně trumfování sousedky).
Já si to představuju asi nějak takhle:
Vzhledem k ročnímu období zpomalím. Nadechnu se. Zachumlám se doma u krbu (nebo telky) a zahřeju se. Ideálně s někým navzájem. Dary pro blízké vyrobím nebo zkusím najít takové, které dávají nějaký smysl. Například v dobročinných obchůdcích, nebo chráněných dílnách. Děti v takových chvílích zapojím do příprav a neodložím je nikam. Nic proti babičkám, věřím, že si děti u babičky užijou parádní čas třeba i pečením cukroví nebo jinou srandou a ráda k babičce syna pošlu, hned jak budou oba chtít. :) Během adventu si společně užijeme koncerty, rozsvěcení stromečku, vánoční trhy, naše vlastní domácí tradice a budem zpívat koledy, až se z nás bude prášit. Upečeme nějaké to cukroví - společně - tudíž asi nevyhraje cenu krásy, ale my na něj budeme náležitě pyšní. Až nastane Štědrý večer, dáme si společnou večeři, zajdeme na procházku a pod stromečkem, který jsme společně ozdobili, najdeme hromádku dárků. Budou pro naše blízké, sami jsme je vyrobili a zabalili a najdeme tam některé i pro sebe. Rozbalíme je, užijeme si jich, pohrajeme si. Podíváme se na pohádku a půjdem spát. Až bude syn větší, zase vyrazíme přes ulici na půlnoční. Náš soused, farář, totiž dělá nejlepší půlnoční všech dob. :) Druhý den se sejdeme se širší rodinou, najíme se společně, rozbalíme další dárky, které zase oni přichystali pod svým stromkem pro nás. Svátky strávíme procházkami, na běžkách, u pohádek. Na Nový rok k nám přijdou kamarádi z širokého okolí podívat se od nás na novoroční ohňostroj a tím pro nás Vánoce skončí. Ještě na Tři krále nebo na Hromnice sklidíme stromeček.
Teď si jistě říkáte:"Jak to asi chce udělat, vyrábět dárky a neodkládat děti? Vždyť tak budou vědět, že je dělá ona a ne Ježíšek..." To je pro mě kámen úrazu. Já totiž nechci synovi lhát. Chceme, aby děti byly upřímné, aby nám říkaly pravdu a celé dětství jim nalháváme, že o Štědrém večeru jim novorozenec - narozený právě ten večer - přinese kupu dárků. A ještě je z nějakého důvodu trousí po všech příbuzných, místo aby je nechal u nás... Nezlobte se na mě, ale mně to nedává smysl a tak to dělat nechci.
Sama si pamatuju na svoje dětství. Mamka dodnes vzpomíná, jak jsem snad do 15 nutila celou rodinu dodržovat přísně všechna opatření, abychom nevyplašili Ježíška. Já si zase pamatuju, jak mně na konci první třídy Janička u nás na schodech prozradila, že Ježíšek dárky nenosí, že to dělají rodiče. A já pak během těch následujících Vánoc objevila důkazy, že je to skutečně tak. Takhle.. Musím říct, že si nepamatuju, že bych cítila nějakou zradu nebo tak něco. Bylo mi ale líto to rodičům kazit a tak jsem tu hru hrála s nimi... dalších deset let.
Chci to zkusit trochu jinak. Popírat existenci Ježíška nebudu, ačkoli sama věřím v trochu jiné věci. Nicméně nalhávat synkovi podle tradice, že mu právě narozené miminko doneslo všechny ty úžasné dary pod stromkem, nebudu. Jednoduše proto, že mi to nedává smysl. Pokud tomu bude chtít věřit, protože to někde uslyší, tak proč ne. Třeba se pod stromkem objeví nějaký dáreček bez původu. Ale hrát šarády a lhát nejen na Štědrý den ale vlastně tak trochu celý rok se mi opravdu nechce.
Jak to máte vy? Už víte, co komu dáte? Nosí u vás dárky Ježíšek? A zapomíná je taky u všech příbuzných? A dětem to není podezřelý? :)


Moje tipy na vánoční dárky najdete tady.
Tipy na adventní kalendáře a co do nich tady.
Pár nápadů, jak zabalit dárky zde.. 

O Vánocích jsem už psala:
Perníčky
Co dělá Vánoce Vánocemi.
Jaký adventní kalendář a co do něj.

Mějte se krásně.
Vaše Wopice


čtvrtek 8. listopadu 2018

Wopice máma: tipy na adventní kalendář

Blíží se Vánoce. Jistě jste si už všimli. I v tom našem malém městě už sem tam svítí vánoční světýlka. Pro nás tohle budou hodně speciální Vánoce, protože syn je bude poprvé tak nějak prožívat s námi... Loni byl všemu přítomen, ale spíš pozoroval než aby se aktivně účastnil.
Cítím tudíž potřebu vyrobit mu adventní kalendář a naplnit ho čímkoli kromě sladkostí. :) Pokud taky hledáte nápady, inspirujte se na Pinterestu, tak jak jsem to udělala já. Jsou tam stovky variant adventních kalendářů. Já zvolila nejjednodušší cestu.. Říkám nejjednodušší, ale hotový ho ještě nemám.. :D Jednoduše svážu dohromady pár klacků do tvaru stromku a na každý navážu pár balíčků.
Mnohem větší dilema než s typem adveního kalendáře jsem měla s náplní. Malému je rok, rozhodně ještě nezačínáme s cukrem a doufám, že dlouho nezačneme. Takže čokoládka v každém okýnku je pro nás nemyslitelná. Tak jsem bloumala a hledala, co tak do pytlíčků dát. Jestli taky bloumáte, tady je pár věcí, které jsem pro nás vybrala:

Vánoční dárky, které nepočkají do Štědrého dne:

  • vánoční pyžamo - nevejde se, tak dám lístek a zabalený dárek...
  • vánoční knížky - stejný postup
  • vánoční ponožky

Drobnosti místo sladkostí:

  • figurky - zvířátek, lego, pokud máte větší děti, figurky vám můžou hravě zaplnit kalendář celý
  • magnetky - žádná lednice není dost zaplněná
  • vodní hračky - s těmi u nás asi moc nepochodím, uvidíme... 
  • příbory - hlavně pro prťata - to naše by potřebovalo servis pro šest na každý den.. :) 
Na obrázku je adventní kalendář vyrobený z různě dlouhých klacků sestavených dohromady do tvaru stromu pomocí provázků. Na každém klacku visí balíčky s Vánočními motivy.
zdroj: pinterest

 Aktivity:

  • čtení vánočních příběhů
  • zdobení stromečku
  • rozvěcení stromu na náměstí (dost záleží, kdy se rozsvěcí)
  • pečení cukroví
  • balení a zdobení dárků
  • rodinná taneční párty (jak se asi tancuje na Tři krále?)
  • procházka po setmění - pozorování vánočního osvětlení
  • čas na charitu - přebereme hračky a oblečení
  • adventní koncert

A protože jsem zmínila knihy, nemůžu neposdílet knihy v češtině o adventu... Moc jsem jich nenašla.

  • Vánoční knížka (Tereza Říčanová) - Pěkné obrazy, texty o tom,jak vznikly Vánoce a jak se slaví na vesnici.
  • Advent (Gunnar Gunnarson) - Příběh o shánění ovcí na zimu, prostý a velkolepý.
  • Čekání na Vánoce (Andrea Popprová) - aktivity na advent 
  • Ježíšek (Hana Skálová) - Vše, co by vaše děti měly vědět o Ježíškovi.. 
  • Fingerprint activities Christmas - nejspíš bez textu, za to s poduškami a barvami a možností vybít svou kreativitu...
Ani jedna z nich není tak úplně pro roční dítka, co vám budu povídat..  A kvalita? U některých na vás "stříká" už z obalu... :( Až se s nimi potkám naživo, ráda Vám nasdílím, jestli některá prošla výběrem.

O Vánocích jsem už psala:
Vánoce bez Číny - recept na moje perníčky
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi

Na Pinterestu toho je taky spousta, koukněte, co jsem vybrala:

Dekorace
Adventní kalendáře
Náplň adventních kalendářů
Perníčky

Tak se mějte krásně.
Vaše Wopice

neděle 18. prosince 2016

5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi / 5 things that make Christmas for me

O čem jiném bych dnes měla psát. Vždyť je čtvrtá adventní neděle. :) Dokonce venku sněží. :) To mi přijde neuvěřitelné. Obecně letošní Vánoce jsou jiné. Jsem poprvé mimo svůj rodný dům. Poprvé nestrávím Štědrý den s mamkou. Poprvé budu chystat Štědrovečerní večeři bez ní. Pupeční šňůra ale funguje, a proto se večer stejně uvidíme na zpívání koled u kapličky. :)Vraťme se k dnešnímu tématu.

Sníh

První ale ne nejdůležitější je určitě sníh. Léta jsem ho na Vánoce nezažila a přesto je pro mě pořád symbolem Vánoc. Když tady teď sedím v teplíčku a vidím, jak za oknem někdo rozsypal moučkový cukr, úplně to na mě dýchá. :) Tak třeba si to ten monzun, co k nám každý rok na Vánoce zavítá, letos rozmyslí, nedorazí a my zase jednou budeme mít bílé Vánoce. :)

Výroba dárků

Asi pátým rokem vánoční dárky s nějakými drobnými vyjímkami vyrábím. Je to zvláštní pocit. Každý rok se bojím, že dárky vyrobit nestihnu, nebo že budou hrozné, nebo že se nepovedou, nebo že se prostě nebudou líbit. Zároveň ale každý rok už od podzima o dárcích přemýšlím, vyrábím je, myslím na lidi, pro které je vyrábím a cítím se moc dobře. Vloni jsem například vyráběla domácí mýdlo, od té doby jsem ho vařila už několikrát a doma jsme si zvykli ho používat. Je prima vědět, čím se myjete. :) Co jsem vyráběla letos samozřejmě nemůžu říct. :) Co kdyby sem náhodou zabloudili obdarovaní... Na výrobě dárků jsou krásné hned dvě věci. První je, že nemusím bloumat s ostatními zombíky po obchoďácích nebo po internetu a hledat, co bych komu koupila. Nápady sice hledám, ale mnohem dřív a v klidu. A druhá je, že to většinou stojí výrazně míň korun. A občas mám i špatný pocit, že za své blízké neutrácím dost peněz.. A pak si řeknu:"nejsem já náhodou úplně blbá? Vždyť jim věnuju svůj čas... A co je cennější - prachy nebo čas?" A vykašlu se na předsudky. :) Navíc se mi líbí ta naše nálada doma. Letos byly dny, kdy jsme se navzájem vyháněli z různých koutů domu. Já se zavírala v obýváku a tvořila, muž se doteď zavírá do dílny a taky tam něco kutí. Na dveřích dílny je nápis: Weru - zákaz vstupu. :) Potutelně se na sebe usmíváme a přemýšlíme, jestli se tomu druhému bude dárek líbit. To je pro mě duch Vánoc. :)

Adventní koncerty

Rozhodně nestíhám všechny čtyři. A už vůbec ne ty, které se konají v týdnu. Ale každý rok se na nějaký adventní koncert vydáváme a vždycky je to v tom našem programu pohlazení po duši. Zastavíme se, sedneme si vedle sebe, přitulíme se a posloucháme. Někdy to jsou koledy, jindy je to koncert nějaké skupiny. Vždycky je to příjemný, klidný a, i přes sem tam promrzlé kostely, hřejivý zážitek. :)

Perníčky

Nic nepřipomíná Vánoce tolik, jako když začnu péct perníčky na stromek a na stolek a po celém domě se rozvoní skořice, hřebíček, badyán a bůhví, co se ještě do perníkového koření dává. :) Voní to vždycky tak moc, že každý, kdo se nachomejtne, musí hned ochutnat. :) Jejich pečením a hlavně zdobením potom trávívám tak tři až čtyři dny, to podle toho, kolik lidí je ode mě chce. Už mám napečeno, ale zdobení mě ještě čeká. :)) Navíc na stromku málo co vypadá tak hezky jako perníčky. Recept na ty moje najdete tady na blogu.

Rodinné obědy či večeře

S bráchama jsme se každý už tak nějak po svém rozeběhl do světa. Nejsme od sebe zase tak daleko, ale na rodinu si čas člověk udělá jen o Vánocích. :)) Proto se každý rok scházíme u společného oběda nebo večeře, to podle toho, jaké má kdo plány. Někdy začneme u mamky, jindy u taťky. Většinou se to protáhne až do večera. Loni jsme se dokonce sešli i víckrát. Hráli jsme s dětmi hry a bavili se jako snad nikdy předtím. :) Asi už opravdu dospíváme.

Zatím nemám děti, tak Štědrý den a nadílka pod stromečkem jsou pro mě na vedlejší koleji. Obešla bych se bez toho, ale rozhodli jsme se, že letos vymyslíme naše nové společné tradice a užijeme si Vánoce a Štědrý den sami dva, romanticky spolu. :) Večer si zajedeme zazpívat koledy ke kapličce a vyrazíme i na půlnoční mši.
Mezi svátky vyrazíme konečně na běžky a když nebude přát počasí, tak vytáhneme třeba kola, nebo babičky na procházku. :))
Prvního ledna je u nás ohňostroj, děti se na něj poctivě připravují už měsíce (ale to by byl úplně jinak laděný článek), my už vlastně tradičně pozveme pár kamarádů, aby se na něj podívali s námi od nás ze zahrady. Máme pěkný výhled.
Přeju Vám, ať máte Vánoce po svém, ať už je pod stromečkem nad dárky, nebo na sjezdovce, nebo třeba v Karibiku. Tradice jsou od toho, aby se tvořily, nikoly aby nás svazovaly. :) Od toho tu máme jiné prostředky. :)
Mějte se krásně.
Waše Wopice





What else should I write about than Christmas. It is fourth Advent Sunday today. :) It is even snowing outside. :) That is unbelievable. This year Christmas is all different for me. I am first time out of my birthplace. First time I won't spent Christmas Eve with my mom. First time the Christmas Eve dinner is on me. But our bond is still working, because we will meet at night and sing carrols together with people from our village. But lets go back to theme.

The snow.

First, but not the most important, is snow. I haven't seen it on Christmas for years yet it is still a Christmas Symbol for me. When I sit here in warmy and cozy living room and see snow outside, I feel it. Maybe this year we will have White Christmas. :)

Homemade presents.

It has been like five years since I have started to make presents instead of buying them. It is strange feeling. Every year I am scared that I won't make it on time, that it will be terrible or that people just won't like them. Anyway I every year since the end of summer think about presents, make them, think about people that I make them for and I feel great. Last year I made soap for everyone and since that I made several times because we used to use it. :) It is nice when you know what you are using for washing yourself. This year's presents I obviously can't tell. :)
There are two amazing things about making presents at home. First thing is, that I don't have to cross every shopping center with another zombies. I am looking for ideas but that is much sooner and very peacefull. :) Second thing is, that it is much cheaper. Sometimes I even feel terrible for not spending enough money for my family and friends, but then I reallize that I am spending time for them... And what is more valuable? Time or Money?
The spirit at home is amazing too. There are days when we both are hiding somewhere at house and making something Top Secret. :) We quizzically look at each other and think if the other one will like the present or not. That is a spirit of Christmas for me. :)

Advent concerts

I usually catch one or two. It is every year big care for our souls. We stop, we sit next to each other, we cuddle and listen. Sometimes it is carrols, sometimes it is concert of some band. But it is always nice, peacefull and (despite freezed church or cathedral) warmy experience. :)

Gingerbreads.

Nothing reminds me Christmas like the smell when I start to bake gingerbreads for our tree and table. :) It smells so nice so everybody needs to taste them. :) I spend three or four days baking and decorating them. This year they are baked. But decorating is still waiting for me. :)
What could look more beautiful than gingerbreads on Christmas tree.

Family dinners or lunches.

We are all out there in the world with my brothers. We don't live that far but we just don't make time for family during year. So we meet every year on Christmas. Sometimes we start at my mom's, sometimes at father's. It depends on everyone's program. It usualy takes the rest of the day. Last time we met several times, played some games with my brother's children and had fun like never before. :) Looks like we are growing finally. :)

I don't have children yet, so presents underneath the tree is not a big deal for me. I could live without that. :) But we decided to enjoy that just the two of us, romantic. :)
Between Christmas and New Year's Eve we plan some trips with Cross Country skies, or bike - depends on the weather. :) Or we pull my mom for a walk. :)
First of January there is a big Fireworks in our town, so we will invite our friends to watch it with us from the garden as ususal. :)

I wish you have Christmas the way you want them. Doesn't matter if that is with a tree and prensents, or ski and mountines or Caribean sea.. :) Traditions are here to be made not to tie us. :)
Have an amazing time.

Yours Wopice (that means monkey in English)