Co má náš roční syn v adventním kalendáři

Knižky nejsou. Kalendář je. Pověste ho vzhůru nohama. Některé věci se do něj dají dávat každý rok znova. 

Už jsem si myslela, že to snad ani nestihnu a nebudu lhát.. dvě věci jsou ještě na cestě.. :) Jsou to knížky, protože přátelé.. Kniha o Vánocích pro roční dítě... tak ta je v čechách snad jenom jedna. A je to Krtek a Vánoce.. No a co Vám budu povídat, Krtek je u nás velmi těžko trpěné zvíře (ryje totiž  tatínkovi do zahrady), takže jsem do poslední chvíle hledala něco jiného, ale nenašla jsem. Díky bohu za kamarádky... Ale o tom až později, vezměme to popořadě.. 

Náš adventní kalendář

Jak jsem psala už minule, rozhodli jsme se vyrobit jeden z nejjednodušších. Tatínek nám pomohl a nařezal a obrousil klacky a svázal je po trampsku dohromady... :) Já je pak ozdobila skleněnými a keramickými ozdobami a přidala jsem jednoho háčkovaného andílka od babičky - přirozeně. :)

Pokud se do toho budete chtít taky pustit, mám tu pár tipů:

• pověste to tak vysoko, aby se k tomu děti nedostaly samy. :) 
• pokud vkládáte aktivity místo sladkostí, nechte pytlíčky otevřené, kdybyste potřebovali balit společně dárky 22. A ne až 23. Prosince, ať to můžete přehodit. :) 
• navěšte pytlíčky od spoda dolů, pokud máte malé nenechavce.. Jakmile jednou kalendář uvidí a zjistí, že v pytlíčcích jsou zajímavosti, spodní řada bude krutě v ohrožení.. Když budete mít dole 24, bude to měsíc stresu. :) 

A co jsme teda nakonec do pytlíčků nastrkali?  Téměř v každém jsou

křížaly - jablička, švestky, meruňky.  Meruňky jsou ještě v igeliťáku, protože si myslím, že by umastily papírový pytlík. Náš maličký si sušené ovoce moc oblíbil a myslím, že bude mít radost z každodenní dávky vlastního. 

V některých jsou aktivity...  Například rozsvěcení stromečku, zdobení stromečku doma, balení dárků, pečení cukroví s babičkou nebo s tatínkem. Nejsem naivní, je mi jasné, že když syn najde v pytlíčku kartičku s nápisem, nebude z toho dvakrát odvařenej. Tak jsem je dělala větší a málo barevné a u snídaně je spolu vždycky pomalujeme. A pak sníme křížaly. :D

Potom tam máme příbor, protože nám neustále chybí vidlička. Sehnala jsem takový, jaký jsem měla já jako malá a donedávna jsem s ním jedla, protože má prostě tu správnou velikost. :) Ještě jsem tam dala pár figurek - poděděných po synovci - díky Dejve. 

Když jsem hledala, co do adventního kalendáře dát, našla jsem jako doporučení vodní hračky - s tím, že jsou víceméně malé a levné. Jo tak ne ta naše.. Ale mám z ní ohromnou radost a moc se těším, jak si s ní naše mládě bude hrát.. Pokud to dobře chápu, je to stejný princip jako ty mlejnky do písku či do bazénu, akorát se to drží rovnou v pacce. No.. uvidíme.. Dali jsme tam taky vánoční pyžamo (když to dobře půjde, uvidíte na PF :) a ponožky).

Zbývají knížky. Uf. Jak už jsem psala, jedno z mála leporel (kniha s pevnými kartonovými stránkami) s vánoční tematikou je Krtek a Vánoce.. No tak objednala jsem ji a snad do konce týdne dorazí.. Máme doma dvě knihy o Krtkovi a obě jsou dost oblíbené, tak si myslím, že i tahle synkovi udělá radost. Potom velmi předčasně ale přesto najdem v kalendáři knihu Ježíšek (David Laňka, Triton). Je pro starší děti, ale my si zatím aspoň prohlídneme obrázky. Je to v podstatě příběh o Ježíšovi, když mu bylo tak asi osm. :) Kdo nechce vidět souvislosti s bohem a biblí, vůbec si jich nemusí všimnout. Je to krásně psaná kniha, která narozdíl od jiných hezky popisuje i pocity rodičů ve výchově. A třetí kniha, kterou si letos nadělíme, se jmenuje K Ježíšku od Marie Fisherové-Kvěchové. Děkujeme za tip kamarádce Zdeňce. :) Paní Kvěchová byla ilustrátorka v době první republiky přibližně a tahle kniha je jedna z jejích nejhezčích knížek, jak jsem se dočetla. Ještě nám nedorazila, pan knihkupec volal, že už ji ale má, takže si ji co nevidět vyzvedneme. :) Měly by tam být i nějaké ty koledy ku zpěvu. :))) 

A to je, myslím, všechno. Knihy mají tu výhodu, že je po Silvestru sbalím a uklidím a vytáhnu je zase na příští rok do Adventního kalendáře.. 
Přiznám se, že mi to dalo docela zabrat a že tohle nechci absolvovat každý rok znovu, takže se za A - snažím zaznamenat si všechno, abych to příště mohla udělat podobně a za B - co půjde recyklovat, to budu recyklovat.. Například aktivity a knihy.  Tak to je ode mě k adventním kalendářům pro letošek už vážně všechno. Slibuju. 
Jukněte na můj Pinterest, je tam spousta Vánočních nápadů:
Adventní kalendáře a co do nich.
Vánoční dekorace
Nápady na dárky

Už jsem psala o Vánocích:
Proč u nás Ježíšek nenosí dárky 
Tipy na adventní kalendář 
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi
 

Přeju Vám krásný advent.
Vaše Wopice :) 

Proč u nás Ježišek dárky nenosí.

Pojďme to vzít od lesa... Vánoce v podobě, jak je známe dnes, už nejsou ani tak křesťanský svátek jako svátek všech obchodníků.. Nějak se stalo, že většina z nás nejdřív nakupuje dárky ve velkém, což následují nákupy ohromnýho množství jídla. Tomuhle masakru předcházely už zmíněné křesťanské Vánoce. Slavil se příchod Ježíše Krista. Svátky začínaly adventem - dobou půstu. Chystala se spousta tradičních postních jídel, oslavy ale začínaly Štědrým dnem (to se začaly zpívat koledy) a slavilo se až do Tří králů, což vlastně volně přešlo v Masopust atd. atd.. Pojďme si ještě říct, proč se Vánoce slaví takhle v období zimního slunovratu, když se Ježíš narodil jindy. Je to proto, že pohané v době zimního slunovratu měli svoje oslavy a křesťané je potřebovali přebít. Jak už to tak na světě bývá. Pohané zapalovali ohně, obětovali zvířata, pekli zvláštní druhy pečiva na ochranu před zlými duchy, římané si měnili pozice se svými otroky... Připomíná tu někomu něco něco? :) Tak jo.. to jen tak na úvod.
Asi se všichni shodnem na tom, že doba zimního slunovratu je temná a je potřeba se nějak rozveselit. Asi i proto se Vánoce dodnes těší takové oblibě, ačkoli symbolika 90% lidí uniká. My jsme od září nervózní, že se zase blíží ten hroznej čas Vánoc. Že budeme muset uklidit celej byt nebo barák, napíct to zatracený cukroví a nakoupit, zabalit a schovat všechny ty blbý dárky, který za pár dnů, když to dobře půjde týdnů, skončej někde v popelnici nebo v zapomnění. Děti odkládáme k babičkám a do dětských koutků v nákupácích, abychom tajně nakoupili, ideálně ještě schovali, co se dá. Advent pro nás znamená možná rozsvěcení Vánočního stromu na náměstí, potom blázinec, trhy, pak zase blázinec, blázinec a blázinec. Vrcholem je 23. večer, kdy se snažíme dohnat, co se dá. Často korunujeme "svátky klidu a míru" hádkou s mužem či manželkou ať už večer bez dětí nebo přímo na Štědrý den, protože do té doby nebyl čas si to vyříkat. A to všechno proto, že je to tradice a že se to tak prostě dělá...
Já si prostě nemůžu pomoct, ale mně to vadí. Celý ten princip věci mi vadí. Když se zamyslím nad základní myšlenkou, která pro mě zní nějak takhle:

Je nejtemnější doba roku, pojďme si ji společně rozsvítit a navzájem se obdarovat, abychom všichni věděli, že nás má někdo rád a že se máme na koho obrátit.

Nevím, jak vám, ale mně do toho vůbec nezapadá to běhání a shánění krámů, uklízení, pečení milionu druhů cukroví (a hlavně trumfování sousedky).
Já si to představuju asi nějak takhle:

Vzhledem k ročnímu období zpomalím. Nadechnu se. Zachumlám se doma u krbu (nebo telky) a zahřeju se. Ideálně s někým navzájem. Dary pro blízké vyrobím nebo zkusím najít takové, které dávají nějaký smysl. Například v dobročinných obchůdcích, nebo chráněných dílnách. Děti v takových chvílích zapojím do příprav a neodložím je nikam. Nic proti babičkám, věřím, že si děti u babičky užijou parádní čas třeba i pečením cukroví nebo jinou srandou a ráda k babičce syna pošlu, hned jak budou oba chtít. :) Během adventu si společně užijeme koncerty, rozsvěcení stromečku, vánoční trhy, naše vlastní domácí tradice a budem zpívat koledy, až se z nás bude prášit. Upečeme nějaké to cukroví - společně - tudíž asi nevyhraje cenu krásy, ale my na něj budeme náležitě pyšní. Až nastane Štědrý večer, dáme si společnou večeři, zajdeme na procházku a pod stromečkem, který jsme společně ozdobili, najdeme hromádku dárků. Budou pro naše blízké, sami jsme je vyrobili a zabalili a najdeme tam některé i pro sebe. Rozbalíme je, užijeme si jich, pohrajeme si. Podíváme se na pohádku a půjdem spát. Až bude syn větší, zase vyrazíme přes ulici na půlnoční. Náš soused, farář, totiž dělá nejlepší půlnoční všech dob. :) Druhý den se sejdeme se širší rodinou, najíme se společně, rozbalíme další dárky, které zase oni přichystali pod svým stromkem pro nás. Svátky strávíme procházkami, na běžkách, u pohádek. Na Nový rok k nám přijdou kamarádi z širokého okolí podívat se od nás na novoroční ohňostroj a tím pro nás Vánoce skončí. Ještě na Tři krále nebo na Hromnice sklidíme stromeček.

Teď si jistě říkáte:"Jak to asi chce udělat, vyrábět dárky a neodkládat děti? Vždyť tak budou vědět, že je dělá ona a ne Ježíšek..." To je pro mě kámen úrazu. Já totiž nechci synovi lhát. Chceme, aby děti byly upřímné, aby nám říkaly pravdu a celé dětství jim nalháváme, že o Štědrém večeru jim novorozenec - narozený právě ten večer - přinese kupu dárků. A ještě je z nějakého důvodu trousí po všech příbuzných, místo aby je nechal u nás... Nezlobte se na mě, ale mně to nedává smysl a tak to dělat nechci.
Sama si pamatuju na svoje dětství. Mamka dodnes vzpomíná, jak jsem snad do 15 nutila celou rodinu dodržovat přísně všechna opatření, abychom nevyplašili Ježíška. Já si zase pamatuju, jak mně na konci první třídy Janička u nás na schodech prozradila, že Ježíšek dárky nenosí, že to dělají rodiče. A já pak během těch následujících Vánoc objevila důkazy, že je to skutečně tak. Takhle.. Musím říct, že si nepamatuju, že bych cítila nějakou zradu nebo tak něco. Bylo mi ale líto to rodičům kazit a tak jsem tu hru hrála s nimi... dalších deset let.
Chci to zkusit trochu jinak. Popírat existenci Ježíška nebudu, ačkoli sama věřím v trochu jiné věci. Nicméně nalhávat synkovi podle tradice, že mu právě narozené miminko doneslo všechny ty úžasné dary pod stromkem, nebudu. Jednoduše proto, že mi to nedává smysl. Pokud tomu bude chtít věřit, protože to někde uslyší, tak proč ne. Třeba se pod stromkem objeví nějaký dáreček bez původu. Ale hrát šarády a lhát nejen na Štědrý den ale vlastně tak trochu celý rok se mi opravdu nechce.
Jak to máte vy? Už víte, co komu dáte? Nosí u vás dárky Ježíšek? A zapomíná je taky u všech příbuzných? A dětem to není podezřelý? :)


Moje tipy na vánoční dárky najdete tady.
Tipy na adventní kalendáře a co do nich tady.
Pár nápadů, jak zabalit dárky zde.. 

O Vánocích jsem už psala:
Perníčky
Co dělá Vánoce Vánocemi.
Jaký adventní kalendář a co do něj.

Mějte se krásně.
Vaše Wopice

Wopice máma: tipy na adventní kalendář

Blíží se Vánoce. Jistě jste si už všimli. I v tom našem malém městě už sem tam svítí vánoční světýlka. Pro nás tohle budou hodně speciální Vánoce, protože syn je bude poprvé tak nějak prožívat s námi... Loni byl všemu přítomen, ale spíš pozoroval než aby se aktivně účastnil.
Cítím tudíž potřebu vyrobit mu adventní kalendář a naplnit ho čímkoli kromě sladkostí. :) Pokud taky hledáte nápady, inspirujte se na Pinterestu, tak jak jsem to udělala já. Jsou tam stovky variant adventních kalendářů. Já zvolila nejjednodušší cestu.. Říkám nejjednodušší, ale hotový ho ještě nemám.. :D Jednoduše svážu dohromady pár klacků do tvaru stromku a na každý navážu pár balíčků.
Mnohem větší dilema než s typem adveního kalendáře jsem měla s náplní. Malému je rok, rozhodně ještě nezačínáme s cukrem a doufám, že dlouho nezačneme. Takže čokoládka v každém okýnku je pro nás nemyslitelná. Tak jsem bloumala a hledala, co tak do pytlíčků dát. Jestli taky bloumáte, tady je pár věcí, které jsem pro nás vybrala:

Vánoční dárky, které nepočkají do Štědrého dne:

• vánoční pyžamo - nevejde se, tak dám lístek a zabalený dárek...
• vánoční knížky - stejný postup
• vánoční ponožky

Drobnosti místo sladkostí:

• figurky - zvířátek, lego, pokud máte větší děti, figurky vám můžou hravě zaplnit kalendář celý
• magnetky - žádná lednice není dost zaplněná
• vodní hračky - s těmi u nás asi moc nepochodím, uvidíme... 
• příbory - hlavně pro prťata - to naše by potřebovalo servis pro šest na každý den.. :) 

zdroj: pinterest

 Aktivity:

• čtení vánočních příběhů
• zdobení stromečku
• rozvěcení stromu na náměstí (dost záleží, kdy se rozsvěcí)
• pečení cukroví
• balení a zdobení dárků
• rodinná taneční párty (jak se asi tancuje na Tři krále?)
• procházka po setmění - pozorování vánočního osvětlení
• čas na charitu - přebereme hračky a oblečení
• adventní koncert

A protože jsem zmínila knihy, nemůžu neposdílet knihy v češtině o adventu... Moc jsem jich nenašla.

• Vánoční knížka (Tereza Říčanová) - Pěkné obrazy, texty o tom,jak vznikly Vánoce a jak se slaví na vesnici.
• Advent (Gunnar Gunnarson) - Příběh o shánění ovcí na zimu, prostý a velkolepý.
• Čekání na Vánoce (Andrea Popprová) - aktivity na advent 
• Ježíšek (Hana Skálová) - Vše, co by vaše děti měly vědět o Ježíškovi.. 
• Fingerprint activities Christmas - nejspíš bez textu, za to s poduškami a barvami a možností vybít svou kreativitu...

Ani jedna z nich není tak úplně pro roční dítka, co vám budu povídat..  A kvalita? U některých na vás "stříká" už z obalu... :( Až se s nimi potkám naživo, ráda Vám nasdílím, jestli některá prošla výběrem.

O Vánocích jsem už psala:
Vánoce bez Číny - recept na moje perníčky
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi

Na Pinterestu toho je taky spousta, koukněte, co jsem vybrala:

Dekorace
Adventní kalendáře
Náplň adventních kalendářů
Perníčky

Tak se mějte krásně.
Vaše Wopice

Domácí panička 5.01 - režim

 Podmínky se mění moc často. Něco jako režim. Tip na lepší vstávání.

Malý pomocník v kuchyni

Před asi dvěma lety jsem se stala ženou v domácnosti bez dětí a bez jiných "velkých" závazků. Abych se z toho tehdy nezbláznila, hledala jsem způsob, jak si zorganizovat den. Objevila jsem knížku, která tvrdí, že velmi úspěšní lidé mají práci hotovou asi tak v deset dopoledne.. No Tak tady může být kámen úrazu, to vám povidám. V příspěvku, který jsem k tomu tehdy sesmolila, jsem dala dohromady nějakou svoji ranní rutinu, abych se trochu nakopla do toho dne. A světe div se o dva roky a jednoho báječnýho uličníka později se k tomu zase vracím.
Musím říct, že první rok života měl náš maličký dost volný řežim. A musím říct, že to tak asi bude i dál. První rok se všechno měnilo ohromně rychle, takže jsem ani nestíhala nějaký režim zavést. Než jsem si zvykla, že spí třikrát denně, spal jednou dvakrát jednou třikrát... Vopravdu jsem nestíhala každý druhý týden přizpůsobovat "pravidelný" režim. Nechali jsme to plynout. Přesto pár věcí se nám zalíbilo a dělali jsme je víceméně ve stejnou dobu.

• Když se malý pan Anděl probudí, čteme knížku. (z čisté vypočítavosti, ještě se mi nechce lézt z postele)
• Převlíknem se a spácháme ranní higienu. 
• Snídaně - zkuste dělat cokoli jiného, když vám u nohou vřeští pískle. 
• během snídaně se většinou pokusím o základní úklid kuchyně (já vím, že by bylo lepší to dělat večer, díky) a nasnídat se taky. 
• jedna dvě tři domácí povinnosti
• hrátky s čertem, chci říct s Andělem
• Dopolední spánek - maminka se pokusí vyrobit oběd, dodělat povinnosti
• oběd - pokud se probudí dřív, než je hotovo, vaří se mnou. Případně uklízí se mnou, pak se najíme a uklidíme znova
• jdem ven, pokud to jde, chodíme za každého počasí. Teď to zrovna nejde, tak si mladý pán hraje a já se snažím vypadat nenápadně. To je ostatně stejný scénář, jako bychom šli ven. On je taková pěkná samostatná jednotka. Pokud zrovna nezkouší nové dovednosti v rovnováze nad betonovými schody, vystačí si celé odpoledne s volným prostorem, psem a lopatkou. Anděl.
• Odpolední spánek - maminka dodělá, co se dá a pak taky odpočívá
• hrajem si ještě venku, pokud už nejsme zmrzlí, pokud jsme, pronásledujeme tatínka, který touhle dobou obvykle dorazí z práce, tak dlouho, dokud se nám "dobrovolně" nezačne věnovat. Pokud si čas udělá, já to obvykle využiju na přípravu večeře. 
• Večeře 
• koupačka - ve vaničce, v kýbli nebo s rodičem ve sprše - to podle únavy a nálady, nebo taky divoká karta ... :) 
• knížka v posteli, písničky, prso a spát.

  Takhle nějak vypadá náš obyčejný den. Skoro to vypadá, jako režim. Dopoledne se občas snažíme stihnout nějaké ty nákupy po městě. Odpoledne se občas sejdeme s některými kamarády a trávíme ho potom společně na cestách, po návštěvách nebo s návštěvou u nás. To jsou moc milé dny. :)
Musím říct, že asi díky tomu, že jsme se na miminko dlouho těšili, baví mě devadesát procent mateřství. Za ten první rok jsem byla asi dvakrát v divadle a dvakrát v hospodě s kamarádkami a víc jsem "svýho času" ani moc nepotřebovala. Ale celý život se tak trochu potýkám s nedostatkem spánku - nebo asi spíš energie - a s tím, že se mi ráno nechce z postele. Proto se vracím po dlouhé době k doporučením z výše zmíněné knihy.

... je dobré vstát ráno dřív a vytvořit si ranní rituály, neboť úspěšní lidé (míněno ti opravdu bohatí) udělají většinu práce snad ještě, než já vstanu. Také tam psali, že je dobré ráno neodkládat budík, neboť tím si člověk vlastně utvrzuje, že se mu nechce do života, že ho tak nějak odkládá na později. Potom je dobré si dojít na toaletu, vyčistit si zuby (i když to není higienicky tak zásadní, hodně to člověka osvěží) a hned vypít sklenici vody - doplníš si tekutiny, které jsi do rána vypotil a díky dostatku vody v těle člověk necítí únavu. Potom je dobré si zacvičit. Kniha doporučuje si ráno dát chvilku ticha a porozjímat. Poděkovat vesmíru, za to, co má a za to, co chce. Tomu jiní chytří lidé zase říkají afirmace. :) No, potom se podívej na úkoly na dnešní den a s chutí do toho. :) Pro dobré vstávání kniha také doporučuje napsat si úkoly na zítřejší den ještě večer, než jde člověk spát, aby věděl, proč vstává. A také doporučuje přesvědčit se večer o tom, že ráno vstanu odpočatá a svěží. Hlavně si neříkej:"to zas budu ráno unavená." Protože to opravdu budeš, když si to večer takhle naordinuješ. :) Jak říkám... Chytrá kniha.

Ehm.. No hned k prvnímu bodu mě napadá.. zkoušeli jste někdy odložit roční jedenáctikilovej budík? :D Nicméně co mi skutečně pomáhá ráno vstávat s elánem, je večer si sepsat úkoly, které chci druhý den udělat. Píšu tam i věci jako procházka mimo zahradu, nebo brouzdat listím (dokud bylo pěkné a suché.. ), ale taky třeba umýt koupelnu nebo vyprat (to tam mám skoro denně). Zároveň si večer píšu i jídelníček na další den. Vždycky si teda vzpomenu na Donutila a rajskou, ale musím říct, že se mi snad i líp spí, když vím, že to nebudu muset vymejšlet druhej den. Třeba se toho ani nedržíme, ale mám se od čeho odrazit. A to je velká úleva.  To rozhodně můžu doporučit. Dál jsem se zatím nedostala. I když ještě jednu věc ráno dělám.. Během synkovy snídaně se kouknu do deníku a porozjímám.. případně dopíšu, co jsem večer už nestihla nebo nechtěla. Víte, kterou knihu si náš synek prohlíží nejraději? Jo.. Můj deník. :D Bezva. Asi jsem si do něj neměla lepit ty fotky. :D
A nakonec mám ještě jeden překvapující tip, který jsem si myslela, že já nemůžu nikdy nikomu dát... Smazala jsem si facebook z mobilu.. Před skoro dvěma měsíci.. Od té doby jsem tam byla jednou... O tom třeba zase jindy.. Nicméně.. mám o něco času navíc.. třeba na hrátky s čertem.. co to povidám.. s Andělem. :) 
Máte někdo radu, jak mít přes den víc energie? Budu moc ráda, když mi poradíte, nebo hodíte nějaký odkaz.. Asi to bude i v jídle.. Taky do rána dost kojím.. Ale jsem víc unavená, když do rána nekojím.. takže tam to asi nebude. :D Díky za rady.. Jo.. Ale nepište je na facebook.. tam si je přečtu tak na Vánoce.. :D
Mějte se krásně.
Vaše Wopice :)