Zobrazují se příspěvky se štítkembojkot. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembojkot. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. listopadu 2018

Proč u nás Ježišek dárky nenosí.


Pojďme to vzít od lesa... Vánoce v podobě, jak je známe dnes, už nejsou ani tak křesťanský svátek jako svátek všech obchodníků.. Nějak se stalo, že většina z nás nejdřív nakupuje dárky ve velkém, což následují nákupy ohromnýho množství jídla. Tomuhle masakru předcházely už zmíněné křesťanské Vánoce. Slavil se příchod Ježíše Krista. Svátky začínaly adventem - dobou půstu. Chystala se spousta tradičních postních jídel, oslavy ale začínaly Štědrým dnem (to se začaly zpívat koledy) a slavilo se až do Tří králů, což vlastně volně přešlo v Masopust atd. atd.. Pojďme si ještě říct, proč se Vánoce slaví takhle v období zimního slunovratu, když se Ježíš narodil jindy. Je to proto, že pohané v době zimního slunovratu měli svoje oslavy a křesťané je potřebovali přebít. Jak už to tak na světě bývá. Pohané zapalovali ohně, obětovali zvířata, pekli zvláštní druhy pečiva na ochranu před zlými duchy, římané si měnili pozice se svými otroky... Připomíná tu někomu něco něco? :) Tak jo.. to jen tak na úvod.
Asi se všichni shodnem na tom, že doba zimního slunovratu je temná a je potřeba se nějak rozveselit. Asi i proto se Vánoce dodnes těší takové oblibě, ačkoli symbolika 90% lidí uniká. My jsme od září nervózní, že se zase blíží ten hroznej čas Vánoc. Že budeme muset uklidit celej byt nebo barák, napíct to zatracený cukroví a nakoupit, zabalit a schovat všechny ty blbý dárky, který za pár dnů, když to dobře půjde týdnů, skončej někde v popelnici nebo v zapomnění. Děti odkládáme k babičkám a do dětských koutků v nákupácích, abychom tajně nakoupili, ideálně ještě schovali, co se dá. Advent pro nás znamená možná rozsvěcení Vánočního stromu na náměstí, potom blázinec, trhy, pak zase blázinec, blázinec a blázinec. Vrcholem je 23. večer, kdy se snažíme dohnat, co se dá. Často korunujeme "svátky klidu a míru" hádkou s mužem či manželkou ať už večer bez dětí nebo přímo na Štědrý den, protože do té doby nebyl čas si to vyříkat. A to všechno proto, že je to tradice a že se to tak prostě dělá...
Já si prostě nemůžu pomoct, ale mně to vadí. Celý ten princip věci mi vadí. Když se zamyslím nad základní myšlenkou, která pro mě zní nějak takhle:
Je nejtemnější doba roku, pojďme si ji společně rozsvítit a navzájem se obdarovat, abychom všichni věděli, že nás má někdo rád a že se máme na koho obrátit.
Nevím, jak vám, ale mně do toho vůbec nezapadá to běhání a shánění krámů, uklízení, pečení milionu druhů cukroví (a hlavně trumfování sousedky).
Já si to představuju asi nějak takhle:
Vzhledem k ročnímu období zpomalím. Nadechnu se. Zachumlám se doma u krbu (nebo telky) a zahřeju se. Ideálně s někým navzájem. Dary pro blízké vyrobím nebo zkusím najít takové, které dávají nějaký smysl. Například v dobročinných obchůdcích, nebo chráněných dílnách. Děti v takových chvílích zapojím do příprav a neodložím je nikam. Nic proti babičkám, věřím, že si děti u babičky užijou parádní čas třeba i pečením cukroví nebo jinou srandou a ráda k babičce syna pošlu, hned jak budou oba chtít. :) Během adventu si společně užijeme koncerty, rozsvěcení stromečku, vánoční trhy, naše vlastní domácí tradice a budem zpívat koledy, až se z nás bude prášit. Upečeme nějaké to cukroví - společně - tudíž asi nevyhraje cenu krásy, ale my na něj budeme náležitě pyšní. Až nastane Štědrý večer, dáme si společnou večeři, zajdeme na procházku a pod stromečkem, který jsme společně ozdobili, najdeme hromádku dárků. Budou pro naše blízké, sami jsme je vyrobili a zabalili a najdeme tam některé i pro sebe. Rozbalíme je, užijeme si jich, pohrajeme si. Podíváme se na pohádku a půjdem spát. Až bude syn větší, zase vyrazíme přes ulici na půlnoční. Náš soused, farář, totiž dělá nejlepší půlnoční všech dob. :) Druhý den se sejdeme se širší rodinou, najíme se společně, rozbalíme další dárky, které zase oni přichystali pod svým stromkem pro nás. Svátky strávíme procházkami, na běžkách, u pohádek. Na Nový rok k nám přijdou kamarádi z širokého okolí podívat se od nás na novoroční ohňostroj a tím pro nás Vánoce skončí. Ještě na Tři krále nebo na Hromnice sklidíme stromeček.
Teď si jistě říkáte:"Jak to asi chce udělat, vyrábět dárky a neodkládat děti? Vždyť tak budou vědět, že je dělá ona a ne Ježíšek..." To je pro mě kámen úrazu. Já totiž nechci synovi lhát. Chceme, aby děti byly upřímné, aby nám říkaly pravdu a celé dětství jim nalháváme, že o Štědrém večeru jim novorozenec - narozený právě ten večer - přinese kupu dárků. A ještě je z nějakého důvodu trousí po všech příbuzných, místo aby je nechal u nás... Nezlobte se na mě, ale mně to nedává smysl a tak to dělat nechci.
Sama si pamatuju na svoje dětství. Mamka dodnes vzpomíná, jak jsem snad do 15 nutila celou rodinu dodržovat přísně všechna opatření, abychom nevyplašili Ježíška. Já si zase pamatuju, jak mně na konci první třídy Janička u nás na schodech prozradila, že Ježíšek dárky nenosí, že to dělají rodiče. A já pak během těch následujících Vánoc objevila důkazy, že je to skutečně tak. Takhle.. Musím říct, že si nepamatuju, že bych cítila nějakou zradu nebo tak něco. Bylo mi ale líto to rodičům kazit a tak jsem tu hru hrála s nimi... dalších deset let.
Chci to zkusit trochu jinak. Popírat existenci Ježíška nebudu, ačkoli sama věřím v trochu jiné věci. Nicméně nalhávat synkovi podle tradice, že mu právě narozené miminko doneslo všechny ty úžasné dary pod stromkem, nebudu. Jednoduše proto, že mi to nedává smysl. Pokud tomu bude chtít věřit, protože to někde uslyší, tak proč ne. Třeba se pod stromkem objeví nějaký dáreček bez původu. Ale hrát šarády a lhát nejen na Štědrý den ale vlastně tak trochu celý rok se mi opravdu nechce.
Jak to máte vy? Už víte, co komu dáte? Nosí u vás dárky Ježíšek? A zapomíná je taky u všech příbuzných? A dětem to není podezřelý? :)


Moje tipy na vánoční dárky najdete tady.
Tipy na adventní kalendáře a co do nich tady.
Pár nápadů, jak zabalit dárky zde.. 

O Vánocích jsem už psala:
Perníčky
Co dělá Vánoce Vánocemi.
Jaký adventní kalendář a co do něj.

Mějte se krásně.
Vaše Wopice


úterý 17. září 2013

Vánoce se blíží

Vánoce jsou za dveřmi, a tak přemýšlím, čím letos obdaruji své blízké... S Čínou už to není tak horké. Naučila jsem se preferovat místní výrobky a číst, odkud jsou. Přesto budu letos zase vyrábět. Člověk tak nějak víc prožívá to, že je čas dávat a být s blízkými. 
Na obrázku je spací auto pro jedno prtě, doufám, že mě s ním nepošle k šípku. :o) 
Přeju krásný podzim všem, kteří sem zabloudí i těm dalším. ;o)

sobota 27. dubna 2013

přípravy na sezónu

Po delší nákupní odmlce se můžu pochlubit hrdinským kouskem. :o)
Potřebuju spacák a potřebuju takový, ve kterém zvládnu spát pod širákem. Jsem totiž zmrzlina. Tak jsem přemýšlela a vzpomněla si, že v Turnově je přeci Rakoncaj. No tak hurá. Vybírala jsem tak dlouho, až jsem se šla podívat a nechala si poradit.
Vyhrál tenhle krasavec. Je to RIMO 850. Vyrobený z evropského peří, ušitý v Turnově. Muhehe. Jen ta cena teda.. Ale co, žijem jenom jednou.
Ať žijou trampové. 

čtvrtek 28. března 2013

Má to své výhody

Mohlo by se zdát, že v poslední době ustupuji od svého závazku, ale není tomu tak. :o) Přišla jsem na to, že když nekupuji "vyrobeno v Číně", nekupuji toho mnoho. :o) Nákup každé věci rozmýšlím a často se rozhodnu, že mi to za to nestojí a bez nového výrobku se obejdu.
Abych ale nebyla pokrytec, nedávno jsme s kolegyní navštívily výtvarné potřeby a zamilovaly jsme se do razítek... Až ve chvíli, kdy mou lásku k medvídkovi nemohlo už nic překonat, jsem si všimla, že je vyroben v Číně, vědomě jsem tedy porušila svůj závazek... :o(
Jinak se teď chystám pořizovat spacák a zeměpisně nejblíž je mi SirJoseph... Firma Josefa Rakoncaje sídlí a šije v Turnově.. Svědomí asi neulehčím, ale rozhodně to nezhorším. :o)
Nákupům s rozumem zdar!

pátek 22. února 2013

zpátky k Vánocům


Objevila jsem fotky hraček, které jsem dělala pro děti svých blízkých, tak třeba pro inspiraci? :o)

čtvrtek 21. února 2013

krásná ale čínská

Je plesová sezóna, to víme. Nedávno mě čekal důležitý ples a na poslední chvíli jsem si vzpomněla, že vlastně potřebuju pinetky do vlasů. No jo... Kde je vzít? Krize a nedostatek trpělivosti jsou zloději předsevzetí. Koupila jsem si sadu ve vietnamském krámku, samozřejmě made in China. Celý den jsme přemýšlely, jestli se pinetky dají vůbec sehnat nečínské.
O týden později jsem se ocitla v DM. Byla jsem mile překvapena. Našla jsem zde pinetky a spoustu dalších pomůcek vyrobených v Evropě. Ještě zkusím pátrat, jestli to není jen habaďůra, ale vzhledem ke zkušenostem, které s DM mám, se mi chce jim věřit. Tak teď mám pinetek zase na nějakou dobu přímo dostatek. :o)
A mám ještě jednu ohromující novinku. Pozorný čtenář si všiml, že mám slabost pro Lindex, no a osud tomu chtěl? Možná i Lindex sám, že jsem teď objevila spodní prádlo vyráběné v Bangladéši a Indonésii. Jedno z nich je dokonce i z biobavlny. (zase se mi chce jim věřit.. ) Úžasné.. Musím dodat, že vypadá moc hezky a hlavně, že se moc příjemně nosí.. Vzplanutí na první pohled. Teď už jen aby začali šít taky zase něco v Evropě a budu v sedmém nebi. :o)
Tibetu zdar!

neděle 27. ledna 2013

Rukavice, návleky všechno z Číny

Chystám se na týdenní pobyt v Krkonoších,
den co den budeme pobíhat na sněžnicích po krkonošských hřebenech. Oblečení si kvůli tomu nekupuji, nejsem blázen ani vnučka Hiltonova, ale rozhodla jsem se pořídit si dvě sportovní vychytávky a to rukavice na běžky a návleky na nohavice.
Rukavice na běžky se vyznačují tím, že Vám v nich neprochladnou ruce ale taky nehřejí tolik, jako třeba rukavice na sjezdové lyžování. Návleky na nohavice se zase navlíknou přes kalhoty a boty, aby pod ně nepadal sníh.
Věnovala jsem 14 dní hledání návleků, které by nebyly vyrobené v Číně. Myslela jsem, že česko-italská firma Silvini k tomu má všechny předpoklady, jejich návleky Camino že budou vyrobené třeba v rámci Evropy. Není tomu tak, vyrábí se v Číně. Rozhodla jsem se vyrazit do obchodů a hurá, našla jsem návleky nevyrobené v Číně. Jsou značky Polednik a na štítku se píše Pochází z Pákistánu. Našla jsem je v Turnově v prodejně Skalák sport. Sympatický prodavač mě nechal vyzkoušet několik typů a po mých poznámkách na téma vyrobeno v Číně stáhl svou nabídku sáčku na odnesení prakticky hned po jejím vyřčení. :o) No jednoduše mám další obchod, kam se ráda vrátím.
S rukavicemi jsem se tolik nezabývala, opět jsem předpokládala, že když se ostatní výrobky firmy Swix vyrábí v Evropě, tak to s rukavicemi nebude jiné, proto jsem si beze strachu objednala dámské sportovní rukavice. No, bát jsem se měla, přišly, vypadají, že jsou kvalitní, ale... :o( Made in China.
Začíná mě to trošku frustrovat, ale zatím se nevzdávám. Určitě na to přijdu, objevím české výrobce, podpořím je.

středa 23. ledna 2013

Výprodeje nejsou pro bojkotáře

Je leden,
Ježíšek se pochlapil a přinesl mi dárečky vyrobené napříč světem, ale ne z Číny. Tímto Ježiškovi děkuji, byl úspěšnější než já, což je vlastně logické. :o)
Vánoce jsou pryč a je čas velkých výprodejů starých zásob. Vyšla jsem jednou do obchodů, podívat se, jestli něco nutně nepotřebuji. Říkám si, že bych si ráda koupila zase nějaké hezké prádlo. Tyto myšlenky mě dovedly do mého oblíbeného Lindexu. Našla jsem moc pěkné kalhotky a k nim i podprsenku, tak si to tak hasím tím obchodem, dívám se, jestli se nenajde ještě něco tak pěkného a v tom si uvědomím, že je to sice pěkné, ale že jsem se nepodívala na místo výroby... :o( Je to tak, obojí vyrobené v Číně, tak jsem to zase vrátila. Ach jo, budu chodit nahá.
Rozhlédla jsem se tam ještě po cestě ven, podívala se asi na 4 kousky oblečení a všechny 4 vyrobené tamtéž. No nedá se nic dělat, nevíte někdo o šikovné švadlence? :o)

sobota 22. prosince 2012

A co když je Čína jediná možnost?

Je tu první poklesek. Vyhořel mi zdroj k notebooku a musela jsem urychleně sehnat nový. :o( Ve víru boje jsem zapomněla na své rozhodnutí bojkotovat Čínu a koupila jsem adaptér podle značky svého počítače a na místo výroby jsem se podívala až při vybalování. A bylo to tam, Made in PRC. Co teď? Vyrábí se vůbec adaptér k mému počítači někde jinde než v Čínské lidové republice? Evidentně jsem porušila své předsevzetí. Zapomněla jsem na něj. Ale kdybych nezapomněla a ptala se po místě výroby, jen uvažuji, ale řekla bych, že bych neměla šanci dostat výrobek odjinud. Co bych potom měla dělat? Na počítači denně pracuji a bez adaptéru se neobejdu. Myslím, že práci kvůli svému bojkotu nezměním, tak co teď?  No nevzdávám se, příště začnu od počítače, to je jasné. :o)
Hezké svátky!

středa 12. prosince 2012

Vánoce bez Číny podruhé

Čímpak se asi v dnešní době běžně zdobí stromeček? Podívala jsem se pod postel, kde máme uskladněny ozdobičky, jestli najdu nějaké známky o původu a co jsem nenašla, made in China... No jo, tentokrát mě to ale ani nepřekvapilo ani nezaskočilo. U zdobení stromku je tolik skvělých možností a já osobně už pár roků volím tu nejvoňavější variantu :o). 
Objevila jsem recept na perníčky, které jsou hned měkké, krásně voní a jsou výborné. Na stromku v plné kráse vydrží do první rodinné návštěvy mého bratra s rodinou, ale to je právě jeho výhoda. :o) Dnes se hodlám pustit do letošních "ozdob" stromečku, tak přikládám i recept na těsto, které používám a je tolik oblíbené... :o)

Prima perníčky:
Suroviny:
220 g hladké mouky
90 g cukru - dávám třinový
1 vejce
120 g másla
1 lžíce medu
1 lžička jedlé sody
1/4 perníkového koření
citr. kůra

Recept:
Vše smíchat a nechat odležet. Potom vyválet na třeba půlcentimentrovou šířku a vykrajovat a vykrajovat. Před pečením potřít vajíčkem, péct do zlatovo-hněda. S chutí ozdobit a pověsit... :o)

Přeju všem, aby konečně zatoužili po skořici a hřebíčku. ;o) 

pondělí 10. prosince 2012

Moje botasky se vyrábí ve Skutči

Trampoty s běžeckými botami pokračují. Vypadá to ale, že docela slibně, zástupkyně firmy mě informovala o tom, že 90% jejich obuvi se skutečně vyrábí ve Skutči a zbylých 10% ve spolupráci českých modelářů se zahraničím. Zajímalo mě, co znamená zahraničí a jak je to konkrétně s botami, které jsem si vybrala. Co znamená zahraničí, jsem se nedozvěděla, dozvěděla jsem se ale, že mé boty se vyrábí ve Skutči. Nevím, co konkrétně to znamená, zda se i všechny části boty vyrábí také tam. Mám se v tom ještě hrabat? Nebo mám zůstat ve sladkém nevědomí a mít na čem běhat? :o)
On ale stejně mezitím vznikl další problém, který tkví v tom, že jsem se na názor sportovce zeptala i jiného sportovce a ten mě rozhodně obeznámil s tím, že si musím pořídit něco úplně jiného a k tomu i nové lyže a vázání, původní sportovec doporučil znovu své doporučení a taky to, abych ozkoušela lyže, zda jsou opravdu tak špatné, jak se obává druhý sportovec, takže nákup bot se odkládá do vyzkoušení starých běžek. :o)
Botasky jsou tak jako tak má nejspíš jediná šance jak neběhat bosky. Přeji všem úspěšný lov dárků z lásky darovaných... :o)

sobota 8. prosince 2012

Kde všude se vyrábí Botasky?

A je to tady. Budu chodit bosky. Co je horší, budu běhat bosky a ještě po sněhu. V běžných botách už běhat nemůžu, neb mě můj pes s láskou vláčí po všech čertech i bez ledu pod nohama, natož s nimi. Zkusila jsem to předevčírem a prakticky jsem se naší procházkou proklouzala.
Tedy si pořídím boty na běžky a budu běhat tak. No jo, tak mi byly jedním sportovcem doporučeny boty, dokonce od českého výrobce. Výběr se zužuje a ano jsou to botky značky Botas. Dobrý kamarád mi pomohl najít dostupné informace o místě výroby a moc mu za to děkuji. :o)  Jiný výrobek této značky je totiž firmou deklarovaný jako jasný český výrobek, no jo, jenomže vyrábí oni všechny své boty ve Skutči, jak píší? A pokud ano, vyrábí to z českých polotovarů? Nebo alespoň z evropských? Nebo polotovary dováží z Číny jako všichni ostatní? Nebo vyrábí ve Skutči pouze Botas 66 a zbytek mimo Českou republiku? Zeptala jsem se v jejich e-shopu přímo na výrobek, o který mi jde, tedy tyto běžecké botky a jsem zvědavá, jaká bude odpověď. A můžu takové odpovědi důvěřovat? Zběžně jsem projela znalecký posudek, který jsem našla na webu, z toho, co jsem projela, jsem nevyčetla o výrobě mimo ČR vůbec nic, tak ještě počkám na odpověď a pak... snad budu běhat obutá.
P. S.  Kdyby se někomu chtělo ten posudek pročíst celý, budu ráda za info. :o)

čtvrtek 6. prosince 2012

Nečínské Vánoce?

Můžou se české Vánoce obejít ještě bez čínských výrobků? Obávám se, že v rodinách, kde jsou děti, asi těžko. Ale stejně mě napadá pár věcí, kterými se nějaká ta čínská výroba dá nahradit. Má to malý háček, chce to být trošičku zdatná s háčkem a jehlicemi v rukou.
Na druhou stranu to má spoustu výhod. Začnu financemi, hračka, kterou uháčkuji mě přijde například na starý svetr a dva knoflíky, nebo třeba na 100,- Kč, pokud si koupím novou přízi. Další výhodou je, že můžu uháčkovat či uplést prakticky kteroukoli postavičku, kterékoli auto, kterýkoli dům, na který si ratolest v dopise Ježíškovi vzpomene. Další výhodou je, že uháčkovaná hračka může být úžasně osobní, jako třeba tato.
Rozhodla jsem se tedy, že své neteři a svému synovci opět dárek vyrobím. Jsem zvědavá, jak to dopadne. :o) Natrénovala jsem to na dárku pro kamarádku, teď už to půjde samo. :o)
Obdarovat českou ženu nečínským dárkem není tak obtížné, jako obdarovat děti. Alespoň mám ten pocit. Vyrobím sem tam nějaký ten šperk, ozdobu, náušnice a ono to půjde. Ale co chlapi? Co je zaujme? Uvidíme.

středa 5. prosince 2012

Bojkotuji Čínu i P.R.C.

Pár měsíců přemýšlím o tom, proč, když jdu do obchodu, mám problém najít výrobek nevyrobený v Číně nebo P.R.C. (Čínská lidová republika - díky Martine :o)). V tuto chvíli neexistuje příliš firem, které nevyrábí v Číně. Začala jsem se bát toho, že jednou se bez Číny neobléknu, nenajím ani nepobavím. Proto jsem se rozhodla, že v příštích měsících udělám vše proto, abych dokázala, že to jde a zjistila, zda je to tak náročné, jak se zdá. 
Jsem rozhodnuta nekupovat nic, co bylo vyrobeno v Číně, ať už je na obalu napsáno made in China nebo made in P.R.C. nebo tam pro jistotu není napsané nic. Uvidíme, zda neumřu hlady, vzhledem k tomu, že plastové obaly se sem vozí jako polotovary z Číny. :o) Nevím dopředu, jak daleko zajdu, co všechno chci zjistit a zjistím, ani zda nebudu pít ani čínský čaj a jíst v čínské restauraci. To teprvá uvidíme.
No a s jedním aspektem už jsem začala. Nějakou dobu si nekupuji nové oblečení vyrobené v Číně a Tchaj wanu. Vede to k tomu, že zjišťuji, že valná většina módních značek šije právě v Číně. Mám opravdu ráda styl, který reprezentuje značka Lindex, pár kousků svého zboží šijí i jinde po světě, jako třeba v Indii nebo Bangladéši, valnou většinu ale vyrábí v Číně. Škoda. 
Umřu hlady? Budu chodit v pytlovině? Když je polovina součástek z Číny, je výrobek z Číny nebo není? Když je jídlo v plastovém obalu z Číny, podpořím tak systém, proti kterému chci bojovat, když si tohle jídlo koupím?