Velikonoce slavíme, ale po svém.

Vyrostla jsem na vesnici. Nejdřív jsem se na Velikonoce těšívala. To bylo v době, kdy jsem byla maličká a chodila jsem koledovat. Ráno jsem vstávala ještě před sluníčkem, poslouchala jsem zpěv ptáků z okna a těšila se, až budu moct vylézt, obléknout si nové šatičky, vzít pomlázku a košík a vyrazit do vsi. Obcházela jsem (většinou sama, protože moc vrstevníků jsem neměla a ti, které jsem měla, mě vždycky nějak vypekli) celou vesnici, dům od domu jsem zpívala naučenou koledu a dostávala za to sladkosti. Několikrát jsem se musela zastavit doma a vysypat košík plný dobrot. Často se stalo, že než jsem se vrátila, brácha mi dobroty už přebral a to nejlepší čornul.. Takový věci ti, kámo, budu vyčítat do smrti. :D Občas jsem po cestě potkala houf kluků, ale protože jsem byla malá, buď si mě nevšimli nebo později mě šetřili.

Potom jsem vyrostla. Už mi bylo hloupé chodit po vesnici a koledovat, přišla jsem si na to příliš veliká. Tak jsem zůstávala s mamkou doma a obsluhovala jsem koledníky. V tu ránu jsem se na Velikonoce těšit přestala. Dokud chodily děti, bylo to príma. Dala jsem jim balíček s dobrotami a malovaným vajíčkem. Když přišel strejda, nebo nějaký soused, švihnul mě párkrát přes zadek, ale jemně a jen pro ten účel, abych prý neuschla. Čím se víc blížilo poledne, rány byly silnější a když pak přišla horda puberťáků nebo i starších chlapů, vždycky se mezi nimi našel někdo, kdo mě seřezal jak psa. Tradice to dovolovala.
Už už jsem chtěla Velikonoce u nás doma zrušit, jako to chtěla mamka a spousta lidí z mého okolí, když jsem se skamarádila se slečnou, která Velikonoce v pravém slova smyslu nezažila. Moc se těšila, tak jsme spolu malovaly vajíčka, třeba i pekly perníčky, chystaly koledu. Chlapi chodili, mlátili nás, já byla zmlácená, kamarádka taky, ale byla šťastná. S ní to vlastně ani nebylo tak hrozný jako dřív.

Teď bydlím na malém městě a koledníci prakticky nechodí. Chodí k nám jen manželé a děti kamarádek, kamarádi, známí. Vždycky namaluju pár vajíček, něco připravím a všichni se chovají velmi slušně.
Ale jak mám synovi předat Velikonoční tradice? Co si má do života odnést? Svoje první Velikonoční pondělí prospal tatínkovi v autosedačce s maličkou pomlázkou v ručičce. Bylo mu půl roku. Druhé velikonoce už jsme zkusili trochu jinak, ačkoli z toho neměl žádný rozum..
Slyšela jsem o tradici, která se na západ od nás dodržuje o Velikonocích. Někdo jako kouzelný Velikonoční zajíček se do rána proběhne po zahradě a schová tam pro děti vajíčka (neptejte se mě, proč zrovna zajíček schovává vajíčka.. tak daleko jsem se ještě nedostala...), ve kterých je vždy nějaké překvapení...

Nenecháme si sem zatáhnout další americkej svátek. huhuhu. :) Asi takhle.. Halloween je založenej na pohanské (tedy víc než 2000 let staré) tradici vydlábávání tykví - jako symbolu mrtvých... Pohani jsou naši předci, takže ve skutečnosti je to tak, že tenhle svátek jsme my, stejně jako křesťanské Vánoce, nastrčili Američanům.. :) Ale to jen tak pro rozvíření diskuze. :)

Zpátky k věci. O povídání na téma Velikonoce zatím u nás nemohla být řeč, protože nic z toho synkovi nemohlo dávat smysl. Proto své druhé Velikonoce slavil takto:

• dopoledne již tradičně strávil s tatínkem na koledě, vydržel jednu návštěvu a pak usnul. :) 
• Odpoledne hledal na zahradě schovaná vajíčka, do kterých jsme mu schovali pár drobností. A jednoho zlatého zajíčka, který měl pod sebou knížku o moři - neboť pár týdnů na to jsme poprvé vyrazili k moři. 

Jak se chystáme slavit Velikonoce nadále? 

Pokud pánové budou chtít, můžou jít vesele koledovat, nicméně se s manželem chci domluvit, aby zdůrazňoval, že budou ženy jen tak "laskat" pomlázkou a pomůžou jim tak k tomu, aby zůstaly mladé, krásné a neuschly. Nehodlám podporovat násilí schované za jakoukoli tradici. 

Uvědomuji si, že pro křesťany jsou Velikonoce největším svátkem v roce, ale já křesťanka nejsem a mám jim hodně za zlé, takže jejich zvyky rozhodně doma podporovat nebudu. Nicméně na Ježíšově odkazu nevidím nic špatného a možná až bude maličký trochu míň maličký, tak si o Velikonocích můžeme povídat o příběhu Ježíše Krista a hlavně o hodnotách, které nesl. Sama za Velikonocemi vidím spíš oslavu jara a tudíž budu dál pokračovat v tradici z loňska s vajíčky, ačkoli možná změním zajíčka na slepičku nebo naopak přidám mláďátka všech domácích zvířat, protože jaro časem mláďat rozhodně je. Asi čím bude starší, tím víc budeme mluvit o přírodě, o krajině, o cyklu roku, života, atd. Budeme ten čas trávit venku ať už na zahradě nebo někde jinde v přírodě. A budeme si všímat přicházejícího života. Vajíčka nakonec můžem najít kdekoli, nejen u nás na zahradě. :) A tak můžeme oslavit svátky jara i bez násilné tradice, která přináší radost jen chlapům a masochistickým ženám..

Tady je pár nápadů, co dát mrňouskům do koledy (schované ve vajíčkách):

• Malé autíčko na klíček
• malé figurky zvířat - myslím, že to dělá Schleich nebo tak něco.. jsou věrné, krásné a drahé... 
• křídy 
• maličká knížka
• maličká čokoládová figurka - Lindt dělá figurky z opravdové a i hořké čokolády... velká hitovka.. :) 

Plastová vajíčka jsem nakonec sehnala na Amazonu. A z vlastní zkušenosti doporučuju - až budete shánět drobnosti do vajíček, mějte alespoň jedno při sobě.. jinak budete muset dost pravděpodobně improvizovat jako já s lepící páskou... :)

Přeju Vám krásné Velikonoce, ať už je slavíte po křesťansku, či pohansku či po svém... :)


A co takhle čarodějnice? Hm? Slavíte? Co myslíte? Slavíme je doma? :)

Mějte se krásně.
Vaše Wopice

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               

Co má náš roční syn v adventním kalendáři

Knižky nejsou. Kalendář je. Pověste ho vzhůru nohama. Některé věci se do něj dají dávat každý rok znova. 

Už jsem si myslela, že to snad ani nestihnu a nebudu lhát.. dvě věci jsou ještě na cestě.. :) Jsou to knížky, protože přátelé.. Kniha o Vánocích pro roční dítě... tak ta je v čechách snad jenom jedna. A je to Krtek a Vánoce.. No a co Vám budu povídat, Krtek je u nás velmi těžko trpěné zvíře (ryje totiž  tatínkovi do zahrady), takže jsem do poslední chvíle hledala něco jiného, ale nenašla jsem. Díky bohu za kamarádky... Ale o tom až později, vezměme to popořadě.. 

Náš adventní kalendář

Jak jsem psala už minule, rozhodli jsme se vyrobit jeden z nejjednodušších. Tatínek nám pomohl a nařezal a obrousil klacky a svázal je po trampsku dohromady... :) Já je pak ozdobila skleněnými a keramickými ozdobami a přidala jsem jednoho háčkovaného andílka od babičky - přirozeně. :)

Pokud se do toho budete chtít taky pustit, mám tu pár tipů:

• pověste to tak vysoko, aby se k tomu děti nedostaly samy. :) 
• pokud vkládáte aktivity místo sladkostí, nechte pytlíčky otevřené, kdybyste potřebovali balit společně dárky 22. A ne až 23. Prosince, ať to můžete přehodit. :) 
• navěšte pytlíčky od spoda dolů, pokud máte malé nenechavce.. Jakmile jednou kalendář uvidí a zjistí, že v pytlíčcích jsou zajímavosti, spodní řada bude krutě v ohrožení.. Když budete mít dole 24, bude to měsíc stresu. :) 

A co jsme teda nakonec do pytlíčků nastrkali?  Téměř v každém jsou

křížaly - jablička, švestky, meruňky.  Meruňky jsou ještě v igeliťáku, protože si myslím, že by umastily papírový pytlík. Náš maličký si sušené ovoce moc oblíbil a myslím, že bude mít radost z každodenní dávky vlastního. 

V některých jsou aktivity...  Například rozsvěcení stromečku, zdobení stromečku doma, balení dárků, pečení cukroví s babičkou nebo s tatínkem. Nejsem naivní, je mi jasné, že když syn najde v pytlíčku kartičku s nápisem, nebude z toho dvakrát odvařenej. Tak jsem je dělala větší a málo barevné a u snídaně je spolu vždycky pomalujeme. A pak sníme křížaly. :D

Potom tam máme příbor, protože nám neustále chybí vidlička. Sehnala jsem takový, jaký jsem měla já jako malá a donedávna jsem s ním jedla, protože má prostě tu správnou velikost. :) Ještě jsem tam dala pár figurek - poděděných po synovci - díky Dejve. 

Když jsem hledala, co do adventního kalendáře dát, našla jsem jako doporučení vodní hračky - s tím, že jsou víceméně malé a levné. Jo tak ne ta naše.. Ale mám z ní ohromnou radost a moc se těším, jak si s ní naše mládě bude hrát.. Pokud to dobře chápu, je to stejný princip jako ty mlejnky do písku či do bazénu, akorát se to drží rovnou v pacce. No.. uvidíme.. Dali jsme tam taky vánoční pyžamo (když to dobře půjde, uvidíte na PF :) a ponožky).

Zbývají knížky. Uf. Jak už jsem psala, jedno z mála leporel (kniha s pevnými kartonovými stránkami) s vánoční tematikou je Krtek a Vánoce.. No tak objednala jsem ji a snad do konce týdne dorazí.. Máme doma dvě knihy o Krtkovi a obě jsou dost oblíbené, tak si myslím, že i tahle synkovi udělá radost. Potom velmi předčasně ale přesto najdem v kalendáři knihu Ježíšek (David Laňka, Triton). Je pro starší děti, ale my si zatím aspoň prohlídneme obrázky. Je to v podstatě příběh o Ježíšovi, když mu bylo tak asi osm. :) Kdo nechce vidět souvislosti s bohem a biblí, vůbec si jich nemusí všimnout. Je to krásně psaná kniha, která narozdíl od jiných hezky popisuje i pocity rodičů ve výchově. A třetí kniha, kterou si letos nadělíme, se jmenuje K Ježíšku od Marie Fisherové-Kvěchové. Děkujeme za tip kamarádce Zdeňce. :) Paní Kvěchová byla ilustrátorka v době první republiky přibližně a tahle kniha je jedna z jejích nejhezčích knížek, jak jsem se dočetla. Ještě nám nedorazila, pan knihkupec volal, že už ji ale má, takže si ji co nevidět vyzvedneme. :) Měly by tam být i nějaké ty koledy ku zpěvu. :))) 

A to je, myslím, všechno. Knihy mají tu výhodu, že je po Silvestru sbalím a uklidím a vytáhnu je zase na příští rok do Adventního kalendáře.. 
Přiznám se, že mi to dalo docela zabrat a že tohle nechci absolvovat každý rok znovu, takže se za A - snažím zaznamenat si všechno, abych to příště mohla udělat podobně a za B - co půjde recyklovat, to budu recyklovat.. Například aktivity a knihy.  Tak to je ode mě k adventním kalendářům pro letošek už vážně všechno. Slibuju. 
Jukněte na můj Pinterest, je tam spousta Vánočních nápadů:
Adventní kalendáře a co do nich.
Vánoční dekorace
Nápady na dárky

Už jsem psala o Vánocích:
Proč u nás Ježíšek nenosí dárky 
Tipy na adventní kalendář 
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi
 

Přeju Vám krásný advent.
Vaše Wopice :) 

Wopice máma: tipy na adventní kalendář

Blíží se Vánoce. Jistě jste si už všimli. I v tom našem malém městě už sem tam svítí vánoční světýlka. Pro nás tohle budou hodně speciální Vánoce, protože syn je bude poprvé tak nějak prožívat s námi... Loni byl všemu přítomen, ale spíš pozoroval než aby se aktivně účastnil.
Cítím tudíž potřebu vyrobit mu adventní kalendář a naplnit ho čímkoli kromě sladkostí. :) Pokud taky hledáte nápady, inspirujte se na Pinterestu, tak jak jsem to udělala já. Jsou tam stovky variant adventních kalendářů. Já zvolila nejjednodušší cestu.. Říkám nejjednodušší, ale hotový ho ještě nemám.. :D Jednoduše svážu dohromady pár klacků do tvaru stromku a na každý navážu pár balíčků.
Mnohem větší dilema než s typem adveního kalendáře jsem měla s náplní. Malému je rok, rozhodně ještě nezačínáme s cukrem a doufám, že dlouho nezačneme. Takže čokoládka v každém okýnku je pro nás nemyslitelná. Tak jsem bloumala a hledala, co tak do pytlíčků dát. Jestli taky bloumáte, tady je pár věcí, které jsem pro nás vybrala:

Vánoční dárky, které nepočkají do Štědrého dne:

• vánoční pyžamo - nevejde se, tak dám lístek a zabalený dárek...
• vánoční knížky - stejný postup
• vánoční ponožky

Drobnosti místo sladkostí:

• figurky - zvířátek, lego, pokud máte větší děti, figurky vám můžou hravě zaplnit kalendář celý
• magnetky - žádná lednice není dost zaplněná
• vodní hračky - s těmi u nás asi moc nepochodím, uvidíme... 
• příbory - hlavně pro prťata - to naše by potřebovalo servis pro šest na každý den.. :) 

zdroj: pinterest

 Aktivity:

• čtení vánočních příběhů
• zdobení stromečku
• rozvěcení stromu na náměstí (dost záleží, kdy se rozsvěcí)
• pečení cukroví
• balení a zdobení dárků
• rodinná taneční párty (jak se asi tancuje na Tři krále?)
• procházka po setmění - pozorování vánočního osvětlení
• čas na charitu - přebereme hračky a oblečení
• adventní koncert

A protože jsem zmínila knihy, nemůžu neposdílet knihy v češtině o adventu... Moc jsem jich nenašla.

• Vánoční knížka (Tereza Říčanová) - Pěkné obrazy, texty o tom,jak vznikly Vánoce a jak se slaví na vesnici.
• Advent (Gunnar Gunnarson) - Příběh o shánění ovcí na zimu, prostý a velkolepý.
• Čekání na Vánoce (Andrea Popprová) - aktivity na advent 
• Ježíšek (Hana Skálová) - Vše, co by vaše děti měly vědět o Ježíškovi.. 
• Fingerprint activities Christmas - nejspíš bez textu, za to s poduškami a barvami a možností vybít svou kreativitu...

Ani jedna z nich není tak úplně pro roční dítka, co vám budu povídat..  A kvalita? U některých na vás "stříká" už z obalu... :( Až se s nimi potkám naživo, ráda Vám nasdílím, jestli některá prošla výběrem.

O Vánocích jsem už psala:
Vánoce bez Číny - recept na moje perníčky
5 věcí, které dělají mé Vánoce Vánocemi

Na Pinterestu toho je taky spousta, koukněte, co jsem vybrala:

Dekorace
Adventní kalendáře
Náplň adventních kalendářů
Perníčky

Tak se mějte krásně.
Vaše Wopice

4 první hračky, které to u nás vyhrály./ Our first 4 favourite toys.

English is below... :)

Rady do života. Výrobci jsou tupci. Členitost je základ. Kašlete na hračky, kupujte knížky. :D

Je to tak. Omlouvám se všem, kteří si sem chodí počíst něco zábavného z mého nudného života. Protože sama jsem hledala nějaké hračky, které by mladého pana Anděla zabavily a nenašla žádný užitečný tip kromě reklam, rozhodla jsem se sdělit světu, které hračky měly u syna skutečný úspěch od první chvíle, kdy se mu podařilo vzít něco do ruky. Třeba se má ve vašem okolí narodit miminko, nebo ho sami čekáte... Tak tady je pár mých postřehů.. :)
Myslím, že všechny mají jeden společný jmenovatel a to je dobrá členitost. Musí se prostě v té maličké ručce snadno držet. To zní jako jasná věc, ale hele.. ti výrobci jo.. tak ti dělají hračky asi pro mimozemšťany.. Protože 90% hraček pro miminka, které jsem viděla, nebo dokonce koupila, se špatně drží, jsou těžké nebo se mi zdály moc tvrdé.. ono co není tvrdé, když se miminko snaží poprvé trefit do pusiny a nasměruje si to přímo do oka.. :)

Zelený OBall/ green Oball

Tak už ke konkrétním případům.. Začnu tou neslavnější.. podle mě byla původně vyrobená pro psy a až potom si lidi všimli, že to baví i děti. Jako jediná má svoje jméno, jmenuje se OBall nebo tak nějak.. Tohle fakt není reklama, takže odkazy Vám sem dávat nebudu. :) Vypadá takhle nějak a jak můžete vidět, je skutečně velmi členitá. Taky lehce rachtá, což pomáhá ve chvíli, kdy potřebujete prcka zaujmout.. Třeba když na vás křičí nebo tak něco.. díry dost pomáhají i úplně malým miminkům (to naše začalo chytat předměty asi ve 3 měsících) chytit a nepustit. Zároveň ten plast je měkkej, takže jsem se nebála, že se řampne do kebulky. Mikuláš má tuhle hračku rád do dneška, kdy si ji začíná házet a plazit se za ní. :)

Plastový špendlík / plastic pin

Další hračka je taková vzpomínková. Já ji měla, vy určitě taky, jen nejspíš bez těch korálí. Její drobná nevýhoda je, že pro úplný miminečko je dost tvrdá, takže jsme si ji oblíbili až třeba za měsíc a místo špendlíku jsme sháněli něco měkčího..

kousátko / baby bite

A sehnali jsme tohle kousátko.. Je fakt měkký, plný nějaký barevný tekutiny, takže se dá zchladit, což jsme zatim nepotřebovali, ale jistě se to bude časem hodit. Jeho největší výhoda je, že se snadno chytá, dá se kousat ze všech možnejch úhlů, takže Mikuláš nemusel bejt tak úplně zručnej, aby si mohl pokousat.. jednu dobu měl tohle kousátko radši než dudlíka.. Taky ho nosil přidělaný na té šňůrce k dudlíku, aby bylo pořád po ruce. :) Má ho moc rád do dneška. Je z neznačkového krámu, samotné nebylo od nějaké renomované značky a ještě vypadalo, že to jsou tři oddělená minikousátka, když jsem se paní ptala, jestli to nespolkne, tak se na mě dívala dost podezřívavě a povídala, že určitě ne.. Doma po rozdělání jsem její rozčarování pochopila.. a taky se mi trochu ulevilo.. :) Stálo do stovky a stálo za to.. :)

gumový ptáček / robber bird

No a poslední favorit je tenhle ptáček. Kamarádka Míša tvrdí, že musí bejt oblíbenej, protože je přece zelenej.. :) No nevím.. Spíš bych si tipla, že se dobře drží, do pusiny se vejde celá hlava i se zobákem a když se zadaří, tak i vyfoukne vzduch z toho zobáku.. :)  Mikuláš ho zdědil po starších ségrách, takže vůbec netušíme, odkud k nám přiletěl..







No.. jsem si jistá, že Vaše děti budou mít rádi úplně jiné hračky.. Ale jak už jsem psala, jednu věc mají všechny společnou.. To Vám doporučuju dodržet.. Aspoň pro ty úplně první hračky.. A zapomněla jsem na strašně důležitou věc.. není to hračka.. Jsou to knížky..  možná Vám to přijde moc brzo nebo Vám to přijde jako samozřejmost, ale náš synek opravdu miluje od prvních měsíců svýho života, když si s ním čteme a prohlížíme knížky.. To je hned po tréninku jeho nejoblíbenější činnost. Uvidíme, jestli bude knihomol jako maminka a tatínek.. :)
Mějte se krásně.
Vaše Wopice

Some life advices. Toymakers are stupid. Division is a key. Screw toys, buy books.  :D

I apologize to everyone who is used to come here and read something funny from my boring life.. I had an issue finding some good toys for my baby boy, so I want to help other moms.. :) Those tips are ment for little babies just as they are able to grab something with theire little hands and there are no links since this is no ad.. :) 
I think that all these toys have one thing in common. And that is division. They must be easy to be grabbed by a tiny little cute hand. Sounds obvious but those toys makers.. they probably make toys for E.T.'s... :) 90% of toys for little babies that I have seen are too heavy, too big or to hard.. What is not hard, when you hit your eye almost every time when trying to get it into your tiny little cute mouth.. :D Well.. let's get to examples..

Zelený OBall/ green Oball

The most famous is Oball. I think it was first made for dogs and then somebody noticed that babies like it even more.. :) As you can see it is by definiton very divided, it rattles little bit too, that helps also. When you need to distract your baby from screaming on you or something.. :D Those holes helps baby to catch and not to drop. The material is something between plastics and robber so it is soft and didn't have to worry about bumbs... :) Mikuláš likes this toy even now when he throws it and than follows by crawling.. :) 

Plastový špendlík / plastic pin

Another toy is kind of memory for me. Everybody had this when I was a baby.. :) There is one little disadvantage, it is hard for the little baby so we started to play with it like month or so later.. and in the beginning we tried to find something softer...

kousátko / baby bite

And we found this bite.. It is really soft and made from silicone and full of some coloured liquid so you can put it in a fridge. We didn't need it yet. The greatest thing about this is that it is totally easy to grab and it is very light. And baby can bite it from every possible angles... Baby doesn't need to be skilled for playing with it. :) My son loved it even more than a soother so we used to wear it on that sootherholder... He likes it untill today.It looked like 3 different bites - very smallones.. :)) It was cheap to.

gumový ptáček / robber bird

Last favourite toy is this birdie... My friend Míša says that he loves it because it is so green (Míša loves this colour) :) Well I'd say that it is easy to be held, you can put whole head into your tiny mouth even with the bill and when you are lucky, he blows some air into your face.. :) Mikuláš got it from his older sisters so we have no idea where it came from... 







Well.. I am sure that your babies will love another toys.. But if I can reccomend something - buy well divided light toys.. at least for these first months.. And I forgot to talk about one very important thing..It is not a toy it is ... books. It may look like it is to soon or it is obviousness on the other hand... Our baby loves reading books from first months of his life. He loves to listen to us and to watch pictures. That is his second favourite thing to do.. First is training.. We will see if he will be a bookworm as his parents are.. :)  
Have a great time.
Yours
Wopice