Všude kolem se rozjela každoroční diskuze na téma zábavní pyrotechniky. Tak já Vám teda povím, co si o tom myslím.
Sama jsem jako malá ráda střílela. Během dětství mě to opustilo a dneska mi to nečiní žádnou radost.
Od půlky listopadu chodí kolem nás děti, viděli jsme tak osmi až čtrnáctileté, které začaly práskacími kuličkami a postupně přešly až na dělobuchy.Takže jsem měla psa každý den po 13. hodině doma pod stolem. Tak to je můj subjektivní pohled že. Nicméně děti si dělobuchy kupovaly samy, kupovaly si je u vietnamců tady ve městě, ti vietnamci to skladovali kde mohli a tudíž možnost, že se dětem něco stane rostla každým dnem. Nehledě teda na to, že bez dohledu dospělých k tomu nemají mít vůbec přístup - neboť je to nebezpečné, že.. kolik rodičů dává dětem do školy třeba nůž? Nebo kolik dětí nosí do školy slznej plyn? Nebo kolik dětí u sebe nosí alkohol? Málo. Protože je to nebezpečný. Stejně jako petardy a dělobuchy. Ty jsou navíc svině v tom, že ta utržená ruka potom cestuje po celým parku a na mnoha místech a narozdíl od uříznutýho prstu jde dost těžko sešít zase dohromady.
Tak to máme:
1. vyděšení psy
2. děti riskující nepříjemná zranění
3. otrávení majitelé psů a městští strážníci, neboť jsem u nich každej den byla na návštěvě, aby zvedli své sedinky a šli si s těma dětma taky hrát ven. ;)
Co tu máme dál. Ano lesní zvěř. Jsou lidé, představte si, kteří věří, že člověk nevlastní Zemi. Dokonce si ti blázni myslí, že člověk nevlastní ani půdu natož potom zvířata, která po ní běhají. No a ti samí lidé si myslí, že tyhle zvířata mají práva. Jedno z těch práv je - světe div se - právo na život. No a když to zvíře potřebuje ke svému životu klid - tak pak logicky mají právo i na ten klid.
Jde si takhle srna kolem vesnice a najednou slyší ránu, jakoby ji chtěl střelit myslivec. Pomyslí si, sakra, už po mně zase jdou, vždyť čekám dítě, musím ho zachránit. A začne bojovat o život - začne utíkat. Utíká pryč, na druhou stranu vesnice - hups, další rána zase odjinud. A srna bojuje o život dál, je v neuvěřitelným stresu - představte si, jak po vás někdo střílí a vy ho nevidíte... A běží nahoru do lesa. Tam se schová s ostatníma srnama. Z dálky slyší další a další rány. Srny se schoulí do jednoho chumlu, poslouchají tu strašnou řežbu a trnou hrůzou, kdy už toho ti posraní myslivci nechají a přestanou po nich střílet.
Pak tu máme lišky. Chcete si přečíst i o lišce? Nebo divočákovi? Co takhle veverky v městském parku? No a ten příběh se dá vyprávět i z druhé strany.
Jde si takhle Láďa Lídlem a vidí pyrotechniku. Řekne si:"jupí, to zas budou rány." Tak si hned nakoupí celej arzenál, aby se před chlapama na Silvestra předved - jestli se nevožere moc a trefí se zapikem. No, Láďa to samozřejmě nevydrží a každej večer si jednu dvě pro srandu vodstřelí. Zajde za vesnici, ať sousedi nenadávaj. Vodstřelí to, je mu zima, zbytky tam nechá a jde domu. Na Silvestra se teda vožere dost, žejo, ale zapalovač funguje, Lucka (nějaká nanynka, na kterou se bude soustředit tak za hoďku) mu na to svítí a ještě mu fandí. Tak si to pěkně všechno vystřílí, napije se perlivýho vína, volíbá všechny holky. A jde.
Tenhle příběh je právě ftipnej f tom, že nemá žádnou pointu. Všimli jste si?
Porovnání těch dvou příběhů nechám na Vás. Neboť chytří si spočítají jestli utrpení tisíců stojí za nevnímanou radost desítek a hloupým by to nedošlo, ani kdybych jim to polopatě vytelila. ;)
Takže to máme:
1. vyděšení psy
2. děti riskující nepříjemná zranění
3. otrávení majitelé psů a městští strážníci
4. vyděšená lesní a jiná zvěř všude v okolí
A na druhé straně:
Pár lidí, třeba někdy i chytrých, kteří si dokazují nevimco tím, že dělají hluk a barevné světlo. Já vím, mají na to právo, je tu demokracie a někdo tvrdí, že snad i svoboda.. No.. Nerada to říkám, ale v naší ústavě jsem četla, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Možná proto tak dlouho byli domácí mazlíčci v zákoně vedení jako věci a ne živé bytosti.. :)
Abych tak řekla, já se bez rachejtlí obejdu i na Silvestra, ale chápu, že je tento večer už léta spojován s pyrotechnikou a proto bych byla pro to, aby se, každý kdo potom touží, v tento den vyřádil, a potom dal zas na rok pokoj.
Mějte se krásně.
Waše Wopice ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat